V Jílovém u Prahy můžete spojit návštěvu muzea s výpravou do historických důlních chodeb. Jílovský revír patří k nejvýznamnějším zlatonosným oblastem Čech a stopy po těžbě zůstávají viditelné také v okolní krajině – od pozůstatků rýžování až po hlubinné doly.
Muzeum v někdejším domě Mince
Regionální muzeum sídlí na Masarykově náměstí v budově spojované s názvem dům Mince. Ve středověku v ní měl působit královský horní úřad spravující místní těžbu. Historie zlata se tak začíná vyprávět v domě, který je s jílovským hornictvím sám spojený.
Hlavní expozice vede od keltského rýžování přes středověké dolování až k novodobým průzkumným metodám. Historické exponáty doplňují digitální prvky a rozšířená realita: rozhýbat lze důlní stroje, prohlédnout si animované rytiny inspirované dílem Georgia Agricoly nebo se setkat s alchymistou Edwardem Kelleym. Virtuální podobu má také Svatováclavská koruna.
Výstava ukazuje, jak se zlato dobývalo i jakou mělo kulturní a panovnickou hodnotu. Najdete tu improvizovanou štolu, ukázky zlatonosných lokalit z Jílového i dalších částí světa a minerály s luminiscenčními projevy. V trezoru je instalace představující tunu zlatých cihel; nejde o historický poklad, ale o názornou představu jejich hmotnosti a hodnoty.
Klášter a zaniklé sídliště v další expozici
Expozice Ora et labora rozšiřuje návštěvu o středověké dějiny regionu. Pomocí modelů a 3D vizualizací přibližuje benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle, založený roku 999, i zaniklé středověké sídliště Sekanka. Na výstavu navazuje naučná stezka, která vede ze Sekanky přes ostrov ke kostelu sv. Kiliána v Davli.
Od středověkých chodeb po průzkumnou štolu
V okolí Jílového jsou přístupné tři štoly. Nejstarší atmosféru nabízí štola sv. Josefa v Dolním Studeném. Její počátky muzeum klade pravděpodobně do 13. až 14. století. Známé chodby mají celkem 280 metrů, zachovala se v nich dvě vodou zatopená hloubení i větrací komín. Štola je elektrifikovaná, patří k nejstarším veřejnosti zpřístupněným důlním dílům v Česku a je národní kulturní památkou.
Štola sv. Antonína Paduánského v lokalitě Studené nabízí odlišný zážitek. Okruh vede dvěma úrovněmi, které propojuje sedm žebříků v původním úzkém komínu. Chodba není osvětlená, a tak se prohlídka koná s hornickou lampou. Těžilo se tu v letech 1753 a 1754 a podle údajů muzea se podařilo získat 50 kilogramů zlata. Veřejnosti byla štola po zabezpečení otevřena v roce 2008.
Nejmladší z trojice je štola Halíře v lokalitě Borek. Průzkumné dílo vzniklo v polovině 20. století a měří 270 metrů. Její profil i způsob ražby se liší od středověkých štol, takže návštěvníci mohou porovnat, jak se hornická technika v čase proměňovala.
Hornická minulost pokračuje v krajině
Jílovské pásmo lze poznávat i mimo muzejní expozice. Česká geologická služba v okolí eviduje lokality spojené s historickou těžbou zlata a upozorňuje na jejich geologický i vzdělávací význam. Území je součástí národního geoparku Barrandien a pozůstatky hornické činnosti se otiskly také do podoby krajiny.
Hlavní budovu muzea najdete na adrese Masarykovo náměstí 16 v Jílovém u Prahy. V hlavní sezoně mívá otevřeno od úterý do neděle, mimo sezonu se provozní režim mění. Štoly leží mimo město a mají samostatné podmínky návštěvy. Muzeum připravuje také program Cesta zlata pro školy a skupiny, který spojuje výklad s praktickými aktivitami.