Model středověkého městečka, rekonstrukce klášterního skriptoria i archeologické nálezy představují v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy svět, který dnes z velké části zmizel. Expozice Ora et labora přibližuje Ostrovský klášter a sídliště Sekanka také pomocí digitálních vizualizací. Na muzejní část navazuje naučná stezka v okolí Davle.
Od klášterního ostrova k Sekance
Benediktinský klášter sv. Jana Křtitele stál na ostrově sv. Jiří nedaleko soutoku Vltavy a Sázavy. Jeho vznik se klade na přelom 10. a 11. století; muzeum uvádí rok 999. Podle použitého srovnání jde o třetí nejstarší klášter v Čechách, případně druhý nejstarší mužský klášter. Záleží na tom, zda se do pořadí počítají všechny řeholní domy, nebo jen mužské.
Nejstarší budovy byly patrně dřevěné. Po požáru v roce 1137 se začal budovat kamenný areál s románskou bazilikou, později upravovaný také v gotickém období. Klášter opakovaně zasáhly požáry i válečné události: vypleněn byl za braniborského vpádu roku 1278, znovu v roce 1381 a také během husitských válek roku 1420. Poslední mniši odešli v první polovině 16. století.
Ostrov byl zároveň centrem vzdělanosti a tvorby. V klášterním skriptoriu vznikal mimo jiné iluminovaný rukopis Codex Ostroviensis, na jehož listu se dochovala Ostrovská píseň. Ta je považována za nejstarší dochované dílo české duchovní lyriky. Archeologické nálezy dokládají i výrobu reliéfně zdobených terakotových dlaždic a obkládacích desek.
Klášterní zázemí tvořilo také opevněné sídliště na ostrohu nad soutokem, dnes známé jako Sekanka. Ve 13. století tu vzniklo řemeslnické a tržní středisko, které mělo sloužit klášteru. Jeho založení se tradičně připisuje mnichům, přesné okolnosti však nejsou jisté. Osídlení zaniklo ve druhé polovině 13. století, pravděpodobně v souvislosti s braniborským vpádem roku 1278.
V terénu lze spatřit hlavně zasypané suterény domů a čelní val s příkopem. Archeologický výzkum tu probíhal v letech 1953 až 1958 pod vedením Miroslava Richtera. Název Sekanka původně označoval cestu vytesanou do skály na vltavské straně ostrožny.
Co ukazuje expozice a virtuální prohlídka
V expozici Ora et labora pomáhají nálezy a modely představit si podobu staveb, jejichž zdivo je dnes z velké části zasypané nebo leží pod hladinou Vltavy. K vidění je model Sekanky ze 13. století, rekonstrukce klášterního skriptoria i interiér středověkého venkovského domu. 3D zobrazení zachycují možné podoby kláštera a městečka v různých etapách jejich vývoje.
V březnu 2026 byla představena další etapa projektu s virtuální prohlídkou, novým 3D videem, aktualizovanými vizualizacemi a mobilní aplikací. V digitálním prostředí lze procházet scenériemi Sekanky, Ostrova i kostela sv. Kiliána a přepínat mezi románskou a gotickou podobou. Informační body se věnují architektuře, historii a archeologii; na mobilu jsou dostupné také 3D modely v rozšířené realitě.
Digitální rekonstrukce doplňují archeologii, ale nejsou přesným obrazem každého detailu: představují pravděpodobnou či možnou podobu minulosti. Virtuální muzeum lze využít doma i v krajině. Při venkovním používání je třeba počítat s vyšší spotřebou dat a baterie a povolit telefonu orientační a pohybové funkce.
Stezka vede přes řeku i do svahu
Deset informačních panelů propojuje Sekanku, klášter na Ostrově a kostel sv. Kiliána. Přibližně 1,8 kilometru dlouhá trasa seznamuje s dějinami míst, výsledky výzkumů i podobou staveb, které se dnes v krajině hledají jen obtížně. Nejde ale o souvislý pěší okruh: klášter leží uprostřed Vltavy a cesta na něj zahrnuje převoz.
Dva panely stojí přímo v areálu ostrova, poslední se nachází u kostela sv. Kiliána v Davli. Sekanku lze navštívit pěšky bez přepravy přes řeku; pro celou stezku je nutné předem zjistit u muzea, jaké jsou možnosti převozu. Trasa je přístupná po celý rok, některé úseky však vedou po nezpevněném povrchu, ve svahu a poblíž srázů, takže je potřeba vhodná obuv a opatrný pohyb.
Výchozím bodem může být muzeum na Masarykově náměstí v Jílovém, kde expozice zasadí návštěvu míst do historického kontextu. Odtud se pak lze vydat do krajiny, kde z někdejšího kláštera a městečka zůstaly především archeologické stopy.