Masarykovo náměstí v Jilemnici je začátkem náročného přechodu, který během jediného dne propojí podkrkonošské město s nejvyššími partiemi hor. Bucharova cesta měří zhruba 30 kilometrů, její zdolání trvá přibližně 10 hodin a celkové převýšení dosahuje kolem 1 379 metrů. Je proto určená hlavně zdatnějším turistům, kteří chtějí projít rozdílnými tvářemi západních Krkonoš.
Z Jilemnice na Žalý
Celá trasa je vyznačená červenou turistickou značkou. Z Jilemnice nejprve stoupá přes Hrabáčov a Dolní Štěpanice směrem k Benecku. Zástavbu a podhorské okolí postupně nahrazují louky, rozptýlené domy a lesy. Právě proměna krajiny je jedním z hlavních zážitků celé cesty: výlet začíná v městském prostředí a pokračuje až do otevřené horské krajiny.
Jedním z prvních výrazných cílů je Přední Žalý s kamennou rozhlednou, která vznikla v roce 1892. Za dobré viditelnosti se z ní otevírá výhled na Krkonoše, Jizerské a Orlické hory, Podkrkonoší i Český ráj. Po cestě přes Janský vrch a Rovinku následuje vrchol Šeřín. Na jeho skalisko se vystupuje po schodech a odměnou je široký rozhled do všech světových stran.
Přes lesy a vyhlídky k Horním Mísečkám
Ze Šeřína pokračuje trasa přes Černou skálu k Horním Mísečkám. Lesní úseky se tu střídají s otevřenějšími místy, odkud lze zahlédnout Labský důl. V okolí se nacházejí také Šmídova a Ambrožova vyhlídka. Horní Mísečky představují důležitý bod celé cesty a zároveň místo, odkud vedou další pěší i běžkařské trasy.
Za Horními Mísečkami přichází výstup přes Medvědín a Vrbatovo návrší. Tady už má cesta jednoznačně horský charakter. Počasí se může měnit rychleji než v nižších polohách a mlha nebo silný vítr dokážou nejvyšší část výrazně ztížit. Při jasné obloze se naopak otevírají daleké výhledy. Nedaleko trasy leží Pančavský vodopád, jeden z výrazných přírodních cílů západních Krkonoš.
Cesta pojmenovaná po Janu Bucharovi
Název trasy připomíná Jana Buchara, řídícího učitele z Dolních Štěpanic a významnou osobnost začátků české turistiky a lyžování v Krkonoších. Původně se úsek označoval jako Cesta přes tři kopce a spojoval okolí Žalého s Horními Mísečkami. Vybudoval jej jilemnický odbor Klubu českých turistů z Bucharova podnětu, přičemž na vzniku se podílel také hrabě Jan Harrach.
Budování cesty souviselo s rozvojem české turistiky v době soupeření s německým Krkonošským horským spolkem. Značené trasy a další infrastruktura měly do hor přivést více návštěvníků a podpořit horské obce. V roce 1924, u příležitosti Bucharových 65. narozenin, byla cesta prodloužena přes Špindlerův Mlýn a jižní svah Kozích hřbetů až k Luční boudě. Její vedení se později změnilo a dnešní trasa míří k prameni Labe. Úsek mezi Svatým Petrem a Luční boudou se dodnes připomíná jako Stará Bucharova cesta.
Vrbatovo návrší připomíná tragédii lyžařů
Historickou vrstvu výletu přidávají místa v okolí Vrbatovy boudy. Dne 24. března 1913 se zde odehrál tragický závod, při kterém zahynul lyžař Václav Vrbata. V blízkosti se nachází Hančův pomník a také symbolická mohyla Hanče a Vrbaty. Přírodní horský úsek tak připomíná nejen počátky lyžování, ale i událost, která se zapsala do dějin Krkonoš.
Od Labské boudy k prameni Labe
Z Vrbatova návrší vede Bucharova cesta k Labské boudě, výraznému orientačnímu místu v první zóně Krkonošského národního parku. Odtud zbývá pokračovat k upravenému prameništi Labe, které je symbolickým cílem celého přechodu. Kamennou úpravu doplňují erby 26 měst, jimiž Labe protéká.
Turistické prameniště neleží přímo u skutečného vývěru řeky. Ten se nachází v okolních zrašeliněných loukách, kam běžní návštěvníci nemají přístup. Pohyb v citlivém území je omezený, takže je nutné držet se značené trasy a respektovat návštěvní řád KRNAP.
Jak si trasu rozdělit
Celá cesta je koncipovaná jako náročný celodenní přechod, není ale nutné absolvovat všech 30 kilometrů najednou. Kratší úsek lze začít například na Benecku, u Žalého, v Rovince, v Horních Mísečkách nebo u Vrbatovy či Labské boudy. Podél trasy jsou možnosti občerstvení a ubytování, jejich dostupnost se však mění podle sezony.
Před výpravou je potřeba počítat s tím, že podmínky v horách mohou být jiné než v podhůří. Ve vyšších polohách se i za příznivého počasí může objevit silný vítr, sníh nebo náledí. Stav tras a případná omezení je proto vhodné ověřit u Správy KRNAP. Po návratu do Jilemnice lze navštívit historické centrum, Krkonošské muzeum v bývalém Harrachovském zámku nebo Zvědavou uličku.