V druhé polovině 80. let se lesy v okolí hradu Roštejn staly místem neobvyklých uměleckých akcí. Jiří Příhoda tam pracoval s kmeny, barvou, ohněm i geometrickými tvary a vytvářel zásahy, které byly od začátku dočasné. Zachovaly se především na fotografiích, jež od 26. září do 31. prosince 2026 představí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě.
Výstava se vrací k začátkům autora
Výstava s názvem Jiří Příhoda: 80. léta bude k vidění v galerijní budově v Komenského ulici. Návrat současného umění do historických prostor je naplánován na 25. září, samotná výstava začne následující den. Otevření galerie přichází po rozsáhlé rekonstrukci, která zasáhla mimo jiné podlahy, osvětlení, klimatické a bezpečnostní podmínky i návštěvnické zázemí.
Jiří Příhoda se narodil v Jihlavě roku 1966. Na Akademii výtvarných umění v Praze studoval v letech 1990 až 1996 u Stanislava Kolíbala a Aleše Veselého. V roce 1997 obdržel Cenu Jindřicha Chalupeckého. Později se proslavil monumentálními instalacemi, zásahy do architektury a díly vytvořenými pro konkrétní místa. Jihlavská přehlídka se ale soustředí na období, kdy se v jeho tvorbě teprve formovaly motivy prostoru, měřítka a fyzického zásahu.
Roštejnský projekt trval jen několik let
Projekt nazvaný Sochařský park Roštejn vznikal přibližně mezi lety 1985 a 1988, některé prameny uvádějí také rok 1989. Šlo o neoficiální, podle dostupných popisů nepovolené intervence v lesích kolem hradu. Příhoda při nich proměňoval přírodní materiály a zasazoval je do situací, které často neměly dlouhé trvání.
Na snímcích se objevují opracované kmeny v přesně komponovaných sestavách, trojúhelníkové motivy i stromy padající nebo lámané lidským zásahem. Dřevo někdy kontrastuje s kovově působivou zlatou či stříbrnou barvou. Část fotografií vznikla v noci, při akcích s ohněm nebo krátce po nich. Nezachycují proto pouze výsledný objekt, ale také průběh akce, její napětí a proměnu místa.
Původní zásahy nelze chápat jako park, který by se v lesích dochoval do současnosti. Pomíjivost byla součástí celého projektu a právě fotografické dokumenty se staly jeho hlavním svědectvím. Oblastní galerie Vysočiny získala tento soubor do své sbírky. Některé fotografie pocházejí z roku 1987 a autor do jejich okrajů doplňoval také textové zásahy.
Krajina jako součást díla
Roštejnské práce se pohybují mezi land artem, akčním a konceptuálním uměním. Nejde v nich jen o samostatnou sochu, ale o vztah mezi člověkem, místem, materiálem a měřítkem. Les v tomto pojetí není pouhým pozadím. Spoluurčuje, co divák uvidí, co časem zanikne a co zůstane jen v paměti nebo na fotografickém záznamu.
Už v těchto raných dílech je patrný zájem o monumentální rozměr, přesnost, prostor i fyzickou náročnost práce. Témata se později promítla do rozsáhlých prostorových instalací, kterými se Příhoda proslavil. Výstava tak nesleduje pouze jeden zaniklý projekt, ale také počátky přístupu, jenž dokáže měnit vnímání architektury a veřejného prostoru.
Fotografie v renesančních domech
Galerie v centru Jihlavy využívá dva historické renesanční měšťanské domy. V budově v Komenského ulici se dochovala vysoká patrová síň s renesanční freskou andělů s hudebními nástroji. Na klenbě je také hvězda s paprsky a letopočet 1577. Fotografické záznamy radikálních zásahů v krajině se tak představí v prostoru s výraznou historickou vrstvou.
Rekonstrukci historických domů zkomplikovalo odhalení dalších problémů v konstrukcích, a práce se proto zdržely. Po znovuotevření se může ještě upřesňovat návštěvnický režim. Výstava Jiří Příhoda: 80. léta je plánována do 31. prosince 2026.
Jihlava a hrad Roštejn
Návštěvu galerie lze spojit s procházkou historickou Jihlavou nebo s cestou k hradu Roštejn v Javořických vrších. Pozdně gotický hrad u obce Doupě byl později přestavěn Zachariášem z Hradce na renesanční lovecké sídlo. Místo původních Příhodových akcí ale není totožné s běžnou prohlídkou hradu a v okolním lese nelze očekávat zachované objekty. Jejich připomínkou zůstávají především fotografie vystavené v jihlavské galerii.