Jičíněveský zámek je výraznou dominantou krajiny už při pohledu z okolí. Stojí na návrší poblíž starší tvrze a hospodářského dvora a společně s parkem, kaplí, oranžerií a rybníkem vytváří pozoruhodný historický areál. Nejde tedy jen o samostatnou barokní budovu, ale o místo, kde se propojuje šlechtické sídlo s krajinářskými a hospodářskými úpravami.
Zámek vznikl podle projektu Jeana Baptisty Matheye
Stavba byla vybudována v letech 1715 až 1717 z podnětu hraběte Františka Josefa Šlika. Její podoba vychází z projektu Jeana Baptisty Matheye, který však zemřel ještě před dokončením zámku. Přesnější je proto mluvit o stavbě podle jeho návrhu nebo v jeho projekční tradici.
Hlavní část má téměř čtvercový půdorys, tři podlaží a mansardovou střechu zakončenou věžičkou. K západní straně přiléhá křídlo s kaplí, na severozápadě pak jednopatrová část. Celek působí kompaktně, zároveň ale díky jednotlivým křídlům získává členitější podobu typickou pro barokní panské sídlo.
Původně zámek sloužil především jako lovecké sídlo. Od roku 1908 byl trvalým rodovým sídlem Šliků. Po poválečném zabavení se využití areálu změnilo a zámek byl spojen mimo jiné se vzdělávacími a ubytovacími účely. V roce 1992 se po restituci vrátil rodině, která jej vlastní dodnes.
Kaple, tvrz a hospodářský dvůr
Součástí areálu je také jednolodní kaple přistavěná k západnímu průčelí v roce 1730. Má obdélný půdorys s presbytářem a její zasvěcení připomíná svatého Antonína Paduánského a Nalezení svatého Kříže. Zámek tak vedle reprezentativní a lovecké funkce získal i vlastní sakrální prostor.
Na hlavní budovu navazuje hospodářský dvůr s dochovanou starší tvrzí. Ta připomíná, že barokní zámek vznikl v návaznosti na už existující sídelní a hospodářské centrum. Tvrz, dvůr, zámek a park proto tvoří propojený celek, který dává smysl vnímat jako jeden areál.
Park, rybník a empírová oranžerie
Severní a východní stranu zámku obklopuje přibližně osm hektarů krajinářského parku, původně upraveného v anglickém duchu. Na jižní straně se nachází rybník, který společně se vzrostlou zelení a průhledy dotváří charakter místa.
Mezi výrazné stavby v parku patří empírová oranžerie z roku 1825 spojovaná se jménem Jindřicha Kocha. Nejprve sloužila zahradnickému provozu, na začátku 20. století však byla přestavěna k bydlení. V areálu se dále připomíná roubený kuželník, besídka, bazén nebo terasní zdi s balustrovým zábradlím. Nechybí ani socha svatého Jana Nepomuckého. Park tak nebyl pouhou kulisou zámku, ale prostorem určeným k odpočinku, reprezentaci i běžnému životu.
Jeden z bodů Mariánské zahrady
Jičíněves patří k uzlovým místům Mariánské zahrady, historicky komponované krajiny na Jičínsku. Ta vznikala v souvislosti se stavební činností Šliků a její podobu neurčují jen jednotlivé zámky. Důležitou roli mají také aleje, sakrální stavby, hospodářské objekty a krajinné osy.
Cesty a průhledy zde propojují jednotlivé části do širšího celku. Architektura se díky nim neuplatňuje odděleně od okolí, ale stává se součástí promyšlené krajiny. V Jičíněvsi se přitom setkávají barokní a empírové vrstvy i úpravy, které reagují na terén a využití areálu.
Co u zámku uvidíte
Jičíněveský zámek je soukromým sídlem a běžně nebývá přístupný veřejnosti. Pravidelné prohlídky interiérů ani stálá návštěvní doba zde nejsou. Režim vstupu do parku nebo k oranžerii se může řídit aktuálními podmínkami obce či vlastníka.
Z veřejně přístupného prostoru lze vnímat siluetu zámku, kapli, část parku, rybník i krajinné průhledy. Atmosféru areálu doplňují pávi. Zámek se nachází na adrese Jičíněves 1, 507 31 Jičíněves.