Na adrese Jevišovice 1 stojí Starý zámek, kde se prohlídka historických interiérů potkává s příběhem chráněných nočních živočichů. Muzejní trasa vede přes hradní kuchyni, kapli, vyhlídkovou terasu i historické sály. Půda nad kaplí svatého Ludvíka je od května do srpna domovem letní kolonie netopýra velkého.
Od hradu k renesančnímu zámku
Starý zámek stojí na skalnatém ostrohu v meandru Jevišovky. Je druhým hradem, který v Jevišovicích vznikl: původní sídlo bylo zničeno roku 1421 a nový hrad vyrostl na protějším ostrohu. Zmiňován je už v roce 1432.
V 16. století hrad přestavěli na renesanční zámek. Na schodišťové věži se dochoval letopočet 1564, později přibyly raně barokní úpravy spojené především s rodem de Souches. K jeho významným členům patřil Ludvík Raduit de Souches, který roku 1645 bránil Brno před švédským vojskem. V zámku jsou k vidění gotická a renesanční okenní ostění, klenby i barokní kaple zasvěcená svatému Ludvíkovi.
Archeologické nálezy i hudební nástroje
O Starý zámek se od roku 1973 stará Moravské zemské muzeum. Jevišovice jsou důležitou archeologickou lokalitou a daly jméno jevišovické kultuře, datované přibližně do let 3100 až 2800 před naším letopočtem. V zámecké expozici je zastoupena sbírka archeologa a učitele Františka Vildomce včetně ženských figurek z mladší doby kamenné, známých jako venuše.
Prohlídku doplňuje lidový nábytek a hudební expozice upravená v roce 2025. Představuje historické klávesové nástroje; většinu z nich restaurátoři uvedli do hratelného stavu.
Letní kolonie na zámecké půdě
Netopýr velký je největším druhem netopýra žijícím v České republice. Na půdě nad zámeckou kaplí samice rodí a vychovávají mláďata, která se postupně učí létat i orientovat v okolí. Kolonie je známá od roku 1958 a pravidelně se sleduje od roku 1994. Její početnost se mezi jednotlivými roky liší, tvoří ji však několik set samic.
Význam místa dokládá také zařazení Starého zámku mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Chráněné území má rozlohu přibližně 0,56 hektaru. Netopýři využívají rovněž zámecké sklepy. Starší průzkumy tam zaznamenaly například netopýra dlouhouchého, večerního, hvízdavého, černého, ušatého a velkého; nejde však o údaje, které by přesně popisovaly současný stav.
Oprava střechy s ohledem na zvířata
Při rekonstrukci střech v letech 2003 až 2007 se práce plánovaly na období od září do dubna, kdy letní kolonie na zámku nebyla. Zachovala se většina původních trámů, část krytiny i vletové otvory a přibyl další otvor určený netopýrům. Pod jejich úkrytem vznikla dřevěná podlážka s pozinkovaným plechem, která usnadňuje úklid trusu a údržbu historického objektu.
Odborné sledování po opravě nezaznamenalo zjevný negativní vliv na početnost kolonie. Dříve instalovaná kamera umožňovala pozorovat dění na půdě bez rušení zvířat; její současná dostupnost se může měnit.
Dva zámky a dva druhy netopýrů
Provoz Starého zámku zajišťuje Moravské zemské muzeum. Otevírací doba i ceny se v průběhu roku mění. Netopýří půda není běžnou návštěvnickou expozicí; případné tematické programy i kamerové sledování umožňují poznávat kolonii bez vyrušování.
Nedaleký Nový zámek slouží jako domov pro seniory a veřejnosti není běžně přístupný, otevřený je však jeho park. Také na jeho půdě žije letní kolonie netopýrů, tentokrát netopýra brvitého.