Procházka městem s oválným půdorysem
V Jevíčku se středověká minulost neomezuje na jednu památku. Prozrazuje ji tvar historického centra: oválný půdorys, téměř čtvercové náměstí i linie někdejšího opevnění. Město tak lze poznávat přímo při procházce ulicemi.
Nejstarší zmínka o zeměpanském městě pochází z roku 1249. V roce 1258 je Přemysl Otakar II. povýšil na královské město s magdeburským právem a právem mílovým. Opevnění se budovalo postupně: práce zřejmě začaly na počátku 14. století, kamenné hradby pak mohly vznikat až na konci 14. a počátku 15. století.
Hradby obklopovaly vnitřní město v délce přibližně jednoho kilometru a měly čtyři brány obrácené ke světovým stranám. Větší opravy se uskutečnily v 16. století. Ještě v roce 1768 se městské brány otevíraly po rozednění a zavíraly hodinu po západu slunce.
Hradby ukryté v dnešní zástavbě
Souvislý pás opevnění se nedochoval, jeho pozůstatky jsou ale rozptýlené po historickém centru. Některé části zdiva slouží jako zadní či obvodové stěny domů, další najdete v zahradách nebo za novější zástavbou. V terénu se místy zachovaly také stopy příkopů, valů a zbytky bašt.
Hradby jsou postavené z lomového kamene a některé úseky dosahují výšky zhruba 2,5 až 3 metry. Při procházce tak opevnění nevystupuje jako samostatná památka, ale prolíná se s běžnou podobou města.
Všechny čtyři brány postupně zanikly. Jižní byla zbořena v roce 1835, severní Židovská brána roku 1845 a východní o rok později. U západní Horní brány se prameny rozcházejí; městské údaje uvádějí demolici v roce 1907. Brána stála vedle Městské věže a její městské erby byly později umístěny právě na ni.
Městská věž a zvon z roku 1509
Gotická Městská věž byla původně součástí opevnění. Vstupovalo se do ní přímo z hradební zdi a navazovala na západní bránu. Dnes stojí samostatně a patří k nejvýraznějším dominantám Jevíčka.
Roku 1593 byla zvýšena na přibližně 50 metrů. Tehdy dostala cibulovitou báň, hodiny a cimbál od zvonaře Jana Beneše z Moravské Třebové. Její nároží zdobí renesanční rýsování, které je patrné z náměstí i okolních ulic.
Ve věži se nachází největší zvon, odlitý v roce 1509. Váží přibližně 1 680 kilogramů. Ostatní zvony byly za světových válek zrekvírovány pro válečnou výrobu. Původní zvonice navíc v roce 1711 vyhořela po zásahu bleskem. Od roku 1715 stojí na jejím místě socha Mikuláše Tolentinského.
Oprava věže a možnost prohlídky
V roce 2025 prošel krov Městské věže rozsáhlou obnovou. Jeho stav zhoršil dřevokazný hmyz a houby; při opravě řemeslníci použili tradiční technologie odpovídající historické stavbě.
Jevíčko bylo v roce 1990 prohlášeno městskou památkovou zónou. Kromě věže stojí za pozornost také zachovaný půdorys, historická zástavba a místa, kde se někdejší opevnění promítá do dnešních zdí a terénu.
Hradby lze poznávat při městském okruhu, který propojuje věž, náměstí a další historické objekty. Pokud je Městská věž přístupná, její výhled pomůže lépe pochopit oválný půdorys města. Možnost prohlídky se může měnit v souvislosti s obnovou krovu; informace poskytuje město nebo Turistické informační centrum Jevíčko na Palackého náměstí.