Meandry Chřibské Kamenice jsou místem, kde lze pozorovat řeku v neustálém pohybu. Na zhruba 700 metrů dlouhém úseku mezi Všemily a Srbskou Kamenicí voda podemílá vnější strany oblouků a na vnitřních březích ukládá písek a štěrk. Koryto se tak mění bez soustavného lidského usměrňování.
Řeka, která přetváří své břehy
Přírodní památka nechrání jen podobu meandrů, ale především proces, který je vytváří. Při vyšším průtoku voda narušuje nárazové břehy na vnější straně zákrutů. Na protilehlých místech proud zpomaluje a zanechává sedimenty.
Podél toku se proto střídají nízké písčité břehy s kolmými obnaženými stěnami, které se znovu utvářejí po jarních průtocích. Objevují se také sedimentové náplavy, mokřady a slepé rameno. Nepravidelné okraje koryta jsou výsledkem eroze a ukládání materiálu, nikoli náhodného poškození.
Niva a její obyvatelé
K meandrující řece patří také niva s loukami, mokřadními místy a pásy vrb, olší a jasanů. Když se koryto proměňuje, voda se rozlévá do okolí a vytváří podmínky pro druhy, kterým prospívá vlhké prostředí.
Při pozorném pozorování lze nad hladinou zahlédnout ledňáčka říčního, u kamenitého toku se pohybuje skorec vodní a zdejší prostředí využívá také vydra říční. Starší odborné průzkumy zaznamenaly řadu druhů vážek a vodního hmyzu. Na loukách a v břehových porostech rostou mimo jiné udatna lesní, zvonečník klasnatý, hvozdík kropenatý a bukvice lékařská.
Jedna z podob Chřibské Kamenice
Chřibská Kamenice pramení v Lužických horách a před soutokem s Kamenicí protéká územími s rozdílným charakterem. V Chřibské je její koryto na některých místech regulované, zatímco v Pavlínině údolí zůstaly úseky bližší přírodnímu stavu. Meandry pod Všemily ukazují další tvář řeky: širší, níže položený úsek s nivou a břehy, které se průběžně obnovují.
Lokalita leží přibližně 200 metrů nad mořem v širší oblasti Českého Švýcarska a Labských pískovců. Zasahuje do katastrálních území Všemily a Srbská Kamenice. Všemily jsou místní částí Jetřichovic, kdežto Srbská Kamenice je samostatná obec. Meandry tedy nelze přesně vztahovat pouze k Jetřichovicím ani je automaticky označovat za součást národního parku.
Ochrana a ohleduplný pohyb
Přírodní památka byla vyhlášena 26. února 1996 a v současnosti má rozlohu 8,528 hektaru. Starší podklady uvádějí menší původní výměru, chráněné území se později rozšířilo. Ochrana zahrnuje tok, nivu, mokřady, luční porosty i břehovou zeleň.
Péče o lokalitu zahrnuje i cílené zásahy. V roce 2024 byla obnovena tůň, která má podpořit obojživelníky a příznivější vodní režim. Odstraňovaly se také invazní zlatobýly. Smyslem těchto prací je podpořit přirozené fungování území, ne proměnit je v upravený park.
Při pozorování je třeba zůstat na přístupných cestách a nevstupovat do koryta, mokřadů ani na citlivé břehy. Vegetaci není vhodné poškozovat a živočichy je lepší sledovat z odstupu, zvlášť v době hnízdění. Trasy, omezení a možnosti parkování se mohou ověřit v turistické mapě nebo u správy chráněného území; v okolí se mohou objevit také rizika spojená s pádem stromů.