Na Shnilých loukách v Jestřebských slatinách roste drobná masožravá rostlina s mimořádným výskytem. Tučnice obecná česká, dříve známá také jako tučnice česká, podle ochrany přírody nikde jinde na světě neroste. Při sčítání v roce 2024 tu odborníci zaznamenali přibližně 700 rostlin, mezi nimi kvetoucí jedince i mladé semenáčky.
Slatiny ale nejsou jen místem, kam se vypravit za jednou botanickou zajímavostí. Na ploše zhruba 114 hektarů se střídají slatinné louky, přechodová rašeliniště, rákosiny, vysoké ostřice, vodní plochy i přirozené mokřadní lesy. Území leží mezi Novozámeckým rybníkem a Máchovým jezerem.
Mokřadní krajina mezi Jestřebím a Starými Splavy
Národní přírodní památka se nachází v nivě Robečského potoka, přibližně 254 až 290 metrů nad mořem. Je součástí CHKO Kokořínsko – Máchův kraj i evropsky významné lokality Jestřebsko–Dokesko. Zasahuje do katastrálních území Jestřebí u České Lípy a Doksy u Máchova jezera, nejčastěji se však spojuje s obcí Jestřebí.
Slatiny se utvářejí na místech, kde voda dlouhodobě nasycuje půdu a zpomaluje rozklad rostlinných zbytků. Právě tyto podmínky umožňují přežití druhů, které by na obyčejné louce nebo v suchém lese neobstály. Pro zdejší mokřady je proto podstatná vysoká hladina podzemní vody a zachovaný přirozený vodní režim.
Vzácné druhy i připomínka doby ledové
Vedle tučnice rostou v Jestřebských slatinách například hlízovec Loeselův, prstnatec český a prstnatec plamatý. K dalším vzácným rostlinám patří kohátka kalíškatá, bahnička chudokvětá, ostřice dvoudomá, vrba plazivá a vláskatec tajemný. Z masožravých rostlin tu najdete také rosnatku okrouhlolistou.
Zvláštní místo má popelivka sibiřská. Podle odborných údajů se v této lokalitě pravděpodobně dochovala už od doby ledové. Na loukách se vyskytují také prha chlumní, klikva bahenní, úpolín nejvyšší a zvonečník hlavatý.
Ochrana jednotlivých částí území má delší historii: Konvalinkový vrch byl chráněn od roku 1954 a Sluneční dvůr od roku 1955. Celé Jestřebské slatiny získaly status národní přírodní památky v roce 2012.
Péče, která brání zarůstání luk
Mokřad může působit jako krajina, kterou stačí nechat bez zásahů. Zdejší slatinné louky však po dlouhá léta ovlivňovalo pravidelné kosení. Pokud by se přestaly sekat a odstraňovat náletové dřeviny, postupně by je zarostly keře, stromy nebo rákosiny.
Agentura ochrany přírody a krajiny proto louky kosí, odstraňuje nálet a likviduje stařinu. V roce 2020 bylo posečeno devět hektarů. V říjnu 2025 se do odstraňování náletových dřevin zapojili také dobrovolníci. Připravuje se rovněž revitalizace rašeliniště a obnova poškozeného vodního režimu.
Na výlet s respektem k mokřadu
Jestřebské slatiny nejsou klasickým turistickým areálem s jednotným návštěvnickým zázemím. Část území je podmáčená a obtížně přístupná, proto je před cestou namístě zjistit stav cest a doporučení Správy CHKO. Botanické pozorování nabízí zejména slatinné louky a Shnilé louky; do mokřadních ploch se nemá vstupovat mimo cesty a rostliny se nesmějí trhat.
Živočichy je třeba sledovat s odstupem. V území se vyskytuje například skokan skřehotavý a zmije obecná, v širší krajině hnízdí také jeřábi popelaví. Výlet lze spojit s poznáváním Jestřebí, Starých Splavů, Máchova jezera a dalších míst Kokořínska – Máchova kraje.