Válcová věž v jihovýchodním nároží hradu je hlavním cílem návštěvníků Jenštejna. Nahoru se stoupá po původním točitém schodišti a z vyhlídky se otevírá pohled na rovinu Polabí. Za dobré viditelnosti je možné zahlédnout Říp, za mimořádně jasného počasí také Krkonoše nebo Ještěd.
Hrad chránila voda i skalní výšina
Jenštejn vznikl nejspíš ve 30. letech 14. století na pískovcové skalce jako vodní hrad. K obraně sloužil příkop napájený soustavou rybníků na Vinořském potoce. Z jižní strany hrad chránil rybník, který je dodnes součástí chráněného areálu.
Za zakladatele je považován Jenec z Janovic, dvorský místosudí za vlády Jana Lucemburského. Hrad se původně označoval jako Jencův kámen, jeho dnešní jméno vychází ze zakladatelova jména. Hradní jádro tvořilo trojúhelné nádvoří s palácovými křídly a mohutnou okrouhlou věží typu bergfrit. Z někdejšího sídla zůstaly části hradeb a palácových zdí i portál do bývalého sklepa.
Gotická kaple připomíná Jana z Jenštejna
Roku 1368 získal hrad Pavel z Vlašimi, otec pozdějšího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Pavel začal užívat přídomku podle hradu a jeho syn zde později spojil své jméno s významnou politickou kariérou: působil jako arcibiskup i kancléř Václava IV.
Za Jana z Jenštejna prošel hrad nákladnou přestavbou. Obranné sídlo se proměnilo v reprezentativní šlechtické místo a na úpravách pracovali také řemeslníci královské dvorské huti. Nejvzácnějším dochovaným prostorem je gotická kaple ve druhém podlaží věže. Zachovala si křížovou klenbu.
Vztahy Jana z Jenštejna s králem Václavem IV. se vyhrotily a roku 1390 arcibiskup o hrad za nejasných okolností přišel. Převzal jej králův podkomoří Zikmund Huller. Jan se později vzdal úřadu a roku 1400 zemřel v Římě. Jenštejn pak střídal majitele. Po smrti Jana Dobřichovského z Dobřichova v roce 1583 připadl české komoře.
Zřícenina se stala domovem venkovských rodin
Po připojení ke komornímu brandýskému panství ztratil hrad své původní využití a přestal být obýván. Chátral a už na konci 16. století se v písemných záznamech objevuje jako pustý. Na konci 30. let 17. století jej podle hradních materiálů vypálila švédská vojska.
Od 18. století se ve věži a jejím okolí usazovaly rodiny venkovské chudiny. Lidé zároveň rozebírali hradní zdivo a pískovec používali na stavbu domků. Mladší zástavba postupně zasáhla část bývalého příkopu i hradního prostoru. Dějiny Jenštejna tak zachycují nejen proměnu šlechtického sídla, ale také praktické využívání jeho pozůstatků místními obyvateli.
Co uvidíte při prohlídce
Prohlídková trasa vede věží k vyhlídce. V přízemí je prosklený průhled do prostoru označovaného jako hladomorna, ve vyšších částech věže se návštěvníci seznámí s dějinami hradu, archeologickými nálezy a Janem z Jenštejna. Bývalý strážní domek hostí další expozici věnovanou novodobým dějinám a etnografii obce.
Součástí návštěvnické nabídky je také připomínka léčitele Jana Mikoláška, který v Jenštejně žil po druhé světové válce a měl tu vilu i ordinaci. Jeho příběh znovu přiblížil širšímu publiku film Šarlatán. Pro sezonu 2026 hrad avizuje novou expozici a od 21. června také hru Poklad Jana z Jenštejna.
Jenštejn je kulturní památkou. Po opravách a archeologickém výzkumu se veřejnosti otevřel v roce 1977; provoz zajišťuje obec Jenštejn ve spolupráci s Oblastním muzeem Praha-východ. Hrad má sezonní otevírací dobu a za silného větru nebo deště může být vyhlídka uzavřená. Terén je nerovný, výstup vede po schodišti a děti do patnácti let mohou do areálu pouze v doprovodu dospělého.