Na vrcholu Košťálova, asi kilometr a půl severně od Třebenic, se dochovalo romantické torzo středověkého hradu. Čedičový suk dosahuje výšky přibližně 481,5 metru nad mořem a z jeho vrcholu je vidět Hazmburk, Říp i řada dalších kopců Českého středohoří. Ke zdejším příběhům patří také událost z roku 1372: podle kronikářského zápisu tehdy blesk zasáhl hradní věž a purkrabímu Alešovi mladšímu ze Slavětína i jeho ženě spálil špičky dlouhých střevíců.
Hrad na čedičovém vrchu
Strmý skalnatý kopec poskytoval hradu přirozenou ochranu a umožňoval kontrolovat okolní krajinu. Kdo Košťálov založil, ale není jisté. Historici uvažují o Házmburcích, případně o jejich spolupráci se Slavětínskými. Nejasné zůstává i to, zda hrad patřil králi.
První písemná zmínka o Košťálově pochází právě z roku 1372. Po Aleši ze Slavětína se jeho držiteli stali Zajícové z Házmburka. V době husitských válek přešel hrad nejasným způsobem ke Kaplířům ze Sulevic, kteří stáli proti husitům. Roku 1422 proto Košťálov oblehlo husitské vojsko, hrad však náporu odolal.
Od hradního sídla k ruině
Areál tvořilo severně položené předhradí a výše na jihu situované hradní jádro. Vstup se vedl přes příhrádek a příkop. Roku 1486 se hrad rozdělil mezi tři bratry Kaplíře: Dobeš obýval takzvaný Veliký dům v dolním hradě, Jan dolní domek a Zdeslav horní hrad.
Nejvýraznější pozůstatkem je věžový palác. Z obdélné stavby se zachovalo obvodové zdivo zhruba do výšky prvního patra a zbytky okenních a dveřních otvorů. Vyšší části, které ještě zachycovaly starší kresby a fotografie, už téměř zanikly. V terénu lze rozeznat také valy, příkopy, části obvodového opevnění a stopy dalších staveb.
Při archeologickém průzkumu a amatérském kopání v 19. století se na předhradí odkryly pozůstatky kuchyně, kovárny a skladu železa. Mezi nálezy patřily kachle, nádobí, podkovy, hřeby, střely, ostruhy i uzdy. V renesanci už hrad neodpovídal nárokům šlechtického bydlení. Kaplířové si proto ve vsi Košťálov vystavěli pohodlnější sídla a později využívali hlavně zámky ve Skalce a Čížkovicích. Hrad postupně ztratil význam a zpustl.
Rozhled přes sopečné vrchy
Z vrcholu se otevírá výrazný pohled na Hazmburk a Říp. Směrem k severu a západu jsou vidět také Milešovka s Kletečnou, Lovoš, Solanská a Lipská hora i další vrchy směrem k Rané u Loun. Zřícenina tak nabízí nejen setkání s historií, ale také možnost pozorovat sopečný ráz Českého středohoří.
Podoba krajiny se mění s roční dobou: na jaře a v létě vystupuje čedič mezi zelenými svahy, na podzim se zbarvují okolní lesy a v zimě mohou být obrysy vzdálených kopců obzvlášť výrazné.
Hrad v cenné přírodní lokalitě
Košťálov leží v evropsky významné lokalitě o rozloze 485,5 hektaru, která zahrnuje také Sutomský vrch, Jezerku, Ovčín a Holý vrch. Na jižních svazích se zachovala teplomilná vegetace, suché trávníky, křoviny i společenstva skal a sutí. Rostou zde například kavily, kosatec bezlistý, tařice skalní a modřenec tenkokvětý.
Místo je zajímavé také pro pozorování motýlů. Bylo tu zaznamenáno několik stovek druhů, mimo jiné otakárek ovocný a modrásci. Při pohybu v lokalitě je třeba neničit rostliny a brát ohled na skalní stanoviště i chráněnou přírodu.
Přístup a výletní okolí
Na zříceninu se vyráží nejčastěji z Třebenic. Turistické podklady se rozcházejí v barvě značení, samotný výstup je strmý a poslední úsek vede skalnatým terénem. Auto je třeba nechat mimo hradní vrch a pokračovat pěšky. Pevná obuv se hodí zejména proto, že za mokra, námrazy nebo silného větru je cesta rizikovější.
Košťálov není bezbariérový a hradní zdivo ani skalní části nejsou zabezpečené jako běžný návštěvnický areál. Výlet lze spojit s Třebenicemi a Muzeem českého granátu, se zámkem a zříceninou Skalka ve Vlastislavi nebo s dalšími místy na Zlaté stezce Zemí hradů.