Jemnici můžete poznávat po krátkých úsecích: tři městské okruhy vedou kolem zámku, opevnění, židovských památek i kostelů. Nejkratší měří 1,4 kilometru, nejdelší 2,6 kilometru. Trasy lze projít samostatně a podle jejich vedení také kombinovat; společným orientačním bodem je Malá branka.
Výchozí místo najdete u turistického informačního centra na adrese Husova 2. Okruhy rozeznáte podle bílé šipky na barevném podkladu: nesou jména královny Elišky, svatého Víta a svatého Jakuba. Nečeká vás dlouhý výšlap, ale procházka městem, jehož podobu utvářely různé historické etapy.
Od historického jádra až do Podolí
Nejkratší okruh královny Elišky se drží hlavně historického centra. Od informačního centra míří k zámku, někdejší židovské čtvrti a zbytkům městského opevnění. U Malé branky se stáčí k náměstí Svobody, kde stojí kostel svatého Stanislava a městské muzeum. Starší plánek zachycuje také vyhlídku na Podolí, kostel svatého Jakuba a místo zvané Kamenná panna.
Okruh svatého Víta měří 2,4 kilometru a vedle městských památek nabízí i úsek v zeleni. Od zámku a zámeckého parku pokračuje ke kostelu svatého Víta, památné lípě a pozůstatkům středověkého vodovodu. Zpátky vede kolem hradeb a Malé branky, poté přes centrum k výchozímu místu.
Nejdelší, 2,6 kilometru dlouhý okruh svatého Jakuba vede kolem zámku a židovského hřbitova do Podolí, nejstarší části Jemnice. Jeho hlavním cílem je kostel svatého Jakuba. Odtud trasa pokračuje kolem bývalého špitálu a historické zvoničky a u Malé branky se napojuje na společný úsek okruhů.
Středověké město a šlechtický zámek
Jemnice je městskou památkovou zónou. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1226; o rok později nařídil Přemysl Otakar I. sídlo opevnit. Město vzniklo jako královský majetek v prostoru pohraničního hradu. Jeho název se spojuje s horníky, kteří v okolí dobývali zlato a stříbro.
Opevnění je v ulicích stále dobře patrné. Dochovaly se úseky hradeb, věže, bašty i pozůstatky barbakánů. V zahradách za židovskou čtvrtí stojí výrazná parkánová věž. Zámek připomíná další kapitolu jemnických dějin: původní zeměpanský hrad se v 16. století proměnil v renesanční zámek, který později prošel barokními a empírovými úpravami. V 19. století jej výrazně přestavěl rod Pallavicini. Od roku 1994 areál patří městu.
Kostely, židovská čtvrť a stopy požáru
Dominantou náměstí Svobody je kostel svatého Stanislava. Jeho věž měří přes 53 metrů a vede na ni 136 schodů. Kostel svatého Víta zase připomíná někdejší františkánský klášter, založený roku 1455. V okolí se zachovaly podzemní prostory, haltýř i stopy systému, který přiváděl vodu do města. Při restaurátorských pracích se zde našly také středověké nástěnné malby.
Kostel svatého Jakuba v Podolí stojí na místě původního knížecího dvorce. Archeologický výzkum odhalil půdorys románské rotundy z přelomu 11. a 12. století. Jemnice měla také velmi starou židovskou obec, písemně doloženou už roku 1336. Židovský hřbitov leží zhruba 200 metrů jihozápadně od někdejší židovské čtvrti.
Podobu města zásadně poznamenal požár 3. června 1832. Zničil nebo poškodil 178 domů, oba kostely i synagogu a nejhůře zasáhl Podolí. Následná modernizace změnila vzhled Jemnice a přispěla také k postupnému odstraňování některých částí opevnění.
Model Jemnice před požárem
V informačním centru je vystaven 3D model města před požárem roku 1832. Zachycuje Jemnici, předměstí i Podolí podle starších map, vedut a stavebněhistorických průzkumů. Model tak ukazuje, jak se někdejší podoba města lišila od té dnešní.
Otevírací doba zámku a kostela svatého Víta se mění podle sezony. V létě 2026 se počítá se zpřístupněním obou míst od konce června do konce srpna. Informační centrum nabízí plánky okruhů, turistické mapy a praktické informace; návštěvníkům je k dispozici také úschovna kol a zavazadel.