Z Javorníku vede červená turistická značka kolem zámeckého parku u Jánského Vrchu, vodárny a dál do Račího údolí. Nad ním na skalnatém Přilbovém vrchu leží zřícenina hradu Rychleby. Jeho poloha nebyla náhodná: ze strmého výběžku bylo možné sledovat cestu z Javorníku směrem ke Kladsku. Na protější straně údolí stálo další opevněné místo, dnes známé jako Pustý zámek; obě lokality patřily k obrannému systému Javornicka.
Hrad bez známého jména
O původním názvu hradu ani jeho stavebníkovi se nedochovala žádná jistá písemná zpráva. Označení Rychleby je pozdější a odkazuje na okolní pohoří. Ani dobu vzniku nelze určit přesně: stavební rozbor a archeologické nálezy ukazují na 13. století nebo přelom 13. a 14. století.
Nejstarší podoba hradu zahrnovala hradní jádro s obvodovou hradbou, jednodílným palácem a mohutným bergfritem, tedy obrannou věží. Opevnění doplňovaly parkán, příkop, val a vstupní branská stavba. Později přibyly další objekty. Hrad zřejmě zanikl v 15. století, ale důvod neznáme. Někdy se jeho konec spojuje s husitským tažením, spolehlivé doklady pro toto vysvětlení však chybějí.
Co zůstalo na místě
Dnes jsou patrná torza budov, části obvodového a parkánového zdiva, zbytky věže i branské konstrukce. Ne všechno, co návštěvník vidí, pochází přímo ze středověku. Při konzervačních pracích na počátku 20. století se některé zdi zpevnily cementem, znovu vyzdily nebo zvýšily. Strážní věž obrácená do údolí tehdy upravili na vyhlídku a doplnili točité schodiště.
O poznání hradu se na začátku 20. století zasloužil javornický rodák Bruno König. Při výzkumech v letech 1901 a 1902 se našla keramika i železné předměty, které se staly základem pozdějšího javornického muzea. Archeologický průzkum v roce 1998 přinesl další množství keramických zlomků, tehdy však nebyly zpracovány. Část starších nálezů se ztratila, jiné byly odvezeny do muzea v polské Nyse.
Zelený rytíř a zakletý had
Mezi historickými stopami a nejasnostmi se uchytila také pověst o loupeživém Zeleném rytíři. Ten měl nosit zelenou zbroj a věznit své odpůrce. Dívku, která odmítla jeho nabídku k sňatku, podle vyprávění proměnil v hada. Had se zlatým klíčem pak hlídá poklad ukrytý v podzemí hradu.
Pověst má několik podob. V jedné z nich vystupuje rytíř Černot, starý strážce a chudý tovaryš, který se snaží získat klíč od zakleté bytosti. Jde o lidové vyprávění, nikoli o doloženou událost.
Trasa z Javorníku
K Rychlebům se chodí z Javorníku po červené turistické značce a naučné stezce Rychlebskými horami. Cesta míří přes zámecký park kolem Jánského Vrchu a vodárny do Račího údolí. Výlet lze propojit se zastávkou u kaple a pramene svatého Antonína nebo u skalní vyhlídky Čertovy kazatelny.
Rychleby jsou volně přístupnou zříceninou v lesním terénu, nikoli provozovaným hradem s pokladnou a pravidelnými prohlídkami. Povrch je nerovný a na místě jsou příkopy i dochované zdivo. Protože jde o archeologicky cennou lokalitu, není vhodné zde kopat, odnášet nálezy ani zasahovat do stavebních konstrukcí.