V Jaroměřicích nad Rokytnou můžete během jednoho výletu projít barokní zámek, navázat na jeho hudební příběh a pokračovat do zahrady a parku podél řeky. Zámek, kostel svaté Markéty i okolní zeleň tu tvoří jeden promyšlený areál, který měl ukazovat bohatství, vzdělanost a kulturní ambice zdejšího šlechtického rodu.
Zámek, kde se hrála opera
Největší rozmach Jaroměřic je spojený s Janem Adamem z Questenberku. Přestavba sídla probíhala hlavně v letech 1700 až 1737 a její podobu spojujeme s rakouským architektem Jakobem Prandtauerem. Barokní stavba vznikla na místě renesančního zámku, který od konce 16. století nahradil původní středověkou tvrz. Jeho starší konstrukce se částečně zachovala ve zdivu dnešní budovy. Rozsáhlý areál bývá pro svou okázalost přirovnáván k malým Versailles.
Questenberk zamýšlel zámek jako kulturní centrum, nejen jako reprezentační obydlí. Zřídil zde knihovnu a galerii a podporoval vlastní divadelní a hudební provoz. Působil tu sbor, kapela i orchestr a konala se operní představení. Jaroměřice se tak v první polovině 18. století řadily k významným kulturním místům Moravy.
S místním hudebním životem je nejvýrazněji spojený skladatel a dvorní kapelník František Václav Míča. Roku 1730 se tu poprvé hrála jeho opera O původu Jaroměřic, známá také pod dalšími názvy a italským titulem L’origine di Jaromeritz in Moravia. Často se o ní mluví jako o první česky zpívané nebo první dochované česky psané opeře. Toto označení je ale třeba brát s rezervou: dílo mělo také italské libreto a česká verze se nedochovala v úplnosti.
Prohlídka šlechtického sídla
Interiéry přibližují zámek jako obývané a reprezentativní sídlo. K nejvýraznějším prostorům patří Sál předků s portréty a alegorickou freskou nebo taneční sál s původní výmalbou z druhé čtvrtiny 18. století. Prohlídková trasa představuje také modrý salon s obrazárnou, hudební salonky a Čínský kabinet.
Uvidíte rovněž ložnice, pracovny, přijímací místnosti a jídelnu. Salla terrena sloužila k odpočinku i společenským setkáním; poblíž leží římské lázně, které připomínají pohodlné a technicky vybavené zázemí šlechtické rezidence.
Současná instalace vychází ze stylové rekonstrukce barokního sídla a interiéru 19. století. Místnosti jsou zařízené s ohledem na své někdejší využití a hudební minulost připomínají dobové nástroje i další vybavení.
Francouzská zahrada a park u Rokytné
Hned u zámku se rozkládá zahrada založená ve francouzském stylu. Pravidelné uspořádání, osy a dekorativní prvky odrážejí barokní představu o přírodě usměrněné člověkem. Na druhém břehu Rokytné přechází zahrada v rozsáhlejší park krajinářského, zjednodušeně řečeno anglického stylu. Rozdíl mezi geometrickým řádem a volnější parkovou krajinou patří k charakteristickým rysům areálu.
V zahradě jsou také sochařské figury připisované Kašparu Oberovi. Podle odborných poznatků vznikaly přímo pro Jaroměřice v roce 1731 za pomoci jeho spolupracovníků. Park bývá přístupný i mimo prohlídky zámeckých interiérů a prochází podél Rokytné.
Okruhy a návštěva areálu
Zámek najdete na adrese náměstí Míru 1 v Jaroměřicích nad Rokytnou. Nabídka obvykle zahrnuje prohlídku hraběcího apartmánu, hostinských pokojů a kuchyní i výstavu hraček z půdy. Jednotlivé trasy trvají přibližně 20 až 45 minut; jejich nabídka a provozní doba se mění podle sezony.
Kostel svaté Markéty je důležitou součástí barokní kompozice, nemusí však být zahrnutý do běžného zámeckého okruhu. Přístupnost kostela se proto může lišit od možností prohlídky zámku.