V pískovcových skalách u Janské čeká prohlídka podzemních chodeb a malé muzeum. Rabštejnské údolí ale není jen technickou památkou: zdejší továrna za druhé světové války využívala práci vězňů pobočky koncentračního tábora Flossenbürg. K bývalému táboru dnes vede cesta k pietnímu místu.
Textilní továrny vystřídala letecká výroba
Průmyslová historie údolí sahá do 19. století. Franz Preidl tu vybudoval tři bavlnářské přádelny: první roku 1860, další v letech 1864 a 1867. Kolem roku 1910 dávaly práci zhruba tisícovce lidí a k pohonu využívaly řeku Kamenici.
Po první světové válce textilní provoz postupně slábl a na sklonku 30. let skončil. V roce 1942 areál převzala německá společnost Weser Flugzeugbau Bremen. Rozběhla tu výrobu součástí letadel Junkers a vrtulníku FA 223; postupně vzniklo jedenáct montážních hal.
Podzemní areál a nucená práce
Část válečné výroby se přesunula do skal, kde vznikaly štoly. Vězni kopali chodby a kanály, pokládali koleje a přemisťovali materiál. Celý podzemní komplex měl podle údajů provozovatele asi 4,5 kilometru chodeb a rozlohu přibližně 17 500 metrů čtverečních. Návštěvníkům se otevírá pouze jeho část.
Pobočka Flossenbürgu s krycím označením Zechstein vznikla na konci srpna 1944. První čtyřstovka mužů přijela z Dachau 28. srpna, další transport dorazil 3. září. V rabštejnském satelitním táboře bývalo přibližně 630 až 690 vězňů. Údaj o zhruba šesti tisících lidí se vztahuje k širšímu výrobnímu a táborovému komplexu, do nějž patřily také tábory totálně nasazených pracovníků a válečných zajatců.
Vězni bydleli ve třech barácích obehnaných plotem se strážními věžemi. Tábor hlídalo 67 příslušníků SS a podmínky byly kruté. Záznamy tábora dokládají 59 úmrtí, české historické prameny však odhadují počet obětí na 80 až 100. Zemřelí byli převáženi do krematoria v Ústí nad Labem; na konci války se pohřbívalo také v hromadných hrobech.
Prohlídka štol a cesta k památníku
Po osvobození připadl areál československé armádě. Tovární budovy i podzemní prostory sloužily jako sklady ženijního materiálu až do 90. let. Jedna ze štol dnes hostí malé soukromé muzeum s fotografiemi, nálezy a informacemi o přádelnách, válečné výrobě i poválečném využití.
Prohlídka s průvodcem zabere přibližně dvě hodiny a vede převážně pískovcovými štolami. Uvnitř se teplota pohybuje kolem 10 °C, proto se hodí teplé oblečení a vlastní baterka. Návštěva je možná po předchozí domluvě, obvykle pro skupiny o osmi až dvaceti lidech. Od parkoviště u pokladny a kiosku je to k památníku bývalého tábora zhruba dva kilometry pěšky.
Na místě tábora zůstaly základy baráků, zakonzervované základy strážnice SS a části původního oplocení. Pomník obětem nacistického režimu doplňují informační tabule. Zatímco štoly ukazují, jak byl areál technicky využíván, pietní místo připomíná osudy lidí, kteří jej budovali za cenu zdraví a života.
Most Bailey Bridge čeká na nové umístění
Součástí poválečné historie Rabštejna je také most typu Bailey Bridge. Československá armáda ho po válce přemístila z Chebu a používala při provozu skladů ženijního materiálu. Dlouhá léta zůstával v korytě Kamenice.
Obec Janská a Spolek Rabštejn připravily sbírku na jeho vyzvednutí, opravu a přesun k muzeu. Plán zahrnuje vytažení jeřábem, pískování, opravu, nový nátěr a umístění na betonové podstavce. Organizátoři chtěli získat 1,1 milionu korun a most označili za jeden z přibližně dvaceti dochovaných exemplářů tohoto typu v Česku. K 31. srpnu 2026 nebylo možné spolehlivě potvrdit, zda už se přesun uskutečnil.