Dvě věže nad Jáchymovem jsou vidět i z města. Patří k hradu Freudenstein, známému také jako Šlikův hrádek nebo Šlikovka. Areál dnes tvoří především jejich pozůstatky, kdysi však stál přímo nad historickou mincovnou a sloužil jako správní centrum rozvíjejícího se hornického města.
Výlet na Zámecký vrch
Freudenstein je volně přístupný a z areálu si lze prohlédnout obě věže i zbytky opevnění. Vyšší severovýchodní věž Šlikovka dosahuje přibližně 19 metrů a dochovala se jako čtyřpatrová stavba. Nižší jihozápadní Prachárna měří asi 12 metrů. Je v soukromém vlastnictví, takže nejlépe si ji prohlédnete z veřejně přístupného prostoru.
Výstup na Šlikovku není běžně možný bez organizované prohlídky. Město v posledních sezonách připravovalo komentované návštěvy s rezervací, někdy také ve večerních či nočních hodinách. K věži vedou úzké a strmé mlynářské schody a vstup do nejvyššího patra je na vlastní nebezpečí.
Šlikovka získala při romantizujících úpravách v roce 1861 nejvyšší patro. Poté sloužila jako městská hláska a obydlí hlásného, který zvonem oznamoval mimo jiné začátek a konec hornických směn. V roce 1964 věž poškodil požár způsobený úderem blesku. Roku 1973 byla opravena a znovu zpřístupněna. Prachárna měla později praktičtější úlohu: v 18. a 19. století se v ní skladoval střelný prach horního úřadu.
Hrad nad doly a mincovnou
Stavbu na Zámeckém vrchu nad severozápadním okrajem Jáchymova zadal zakladatel města Štěpán Šlik. Práce začaly na přelomu let 1516 a 1517 a podle různých údajů pokračovaly zhruba do roku 1520. Jako stavitel je uváděn Jan Münnich.
Opevněný areál měl pravidelné uspořádání, obvodové hradby silné přibližně metr a půl a válcové nárožní věže, které sloužily jako baterie. Hrad zřejmě nebyl dokončen v zamýšleném rozsahu: přednost dostaly obytné a správní prostory, aby mohl začít co nejdříve plnit svou roli. Často se proto označuje za pravděpodobně nejmladší hrad na území dnešní České republiky, toto prvenství je však třeba brát s opatrností.
Freudenstein nebyl jen vojenským bodem. Sloužil jako sídlo horního úřadu a později také královských horních hejtmanů, kteří měli na starosti báňskou správu. Z hradu se řídil provoz dolů i další záležitosti hornického města.
Od jáchymovského stříbra k dolaru
Rozmach Jáchymova odstartovala těžba stříbrných rud. Roku 1520 se město stalo svobodným královským horním městem a ve stejné době zahájila činnost šlikovská mincovna. Razily se v ní velké stříbrné mince, jáchymovské tolary. Právě od jejich názvu se později odvodilo slovo dollar.
S Freudensteinem se pojí také tradice o tajných zkušebních ražbách ve hradních sklepeních, které měly probíhat ještě před oficiálním zahájením provozu mincovny. Jde ale o tradované vyprávění, nikoli o spolehlivě doloženou skutečnost.
Dobytí, oprava a zánik
Roku 1525 se nespokojenost horníků se špatnými podmínkami v dolech a mocenskými poměry ve městě změnila v povstání. Vzbouření hrad dobyli, vyplenili a poškodili. Freudenstein byl následně opraven a poté, co panovník kolem roku 1548 převzal jáchymovská práva a majetek, přešel do královského vlastnictví. Jeho správní význam přetrval a působili v něm královští horní hejtmani.
Konec hradu přinesla třicetiletá válka. Při obléhání Jáchymova švédským vojskem zasáhla Freudenstein roku 1634 dělostřelecká palba. Hrad vyhořel a obnovy se nedočkal; zůstaly po něm trosky, části hradeb a dvě věže.
Součást hornické krajiny Jáchymova
Freudenstein lze spojit s návštěvou Královské mincovny, historického centra nebo dolu Svornost. Patří také do Hornické krajiny Jáchymov, která je součástí přeshraničního Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří. Ten byl v roce 2019 zapsán na seznam UNESCO.