Začněte v centru Jablunkova, nejvýchodnějšího města České republiky. V Muzeu Trojmezí si v památkově chráněném Knížecím domě na Mariánském náměstí prohlédnete expozici věnovanou zdejší krajině i lidem. Dům patří k nejstarším zděným stavbám v této části někdejšího Těšínského knížectví. Expozice připomíná valašskou a pasekářskou kolonizaci, místní zvyky i proměny krajiny; audiovizuální prvky přibližují témata také dětem.
Jablunkov leží v nejjižnější části Slezska, kde se potkávají české, polské a slovenské vlivy. Je také kulturním centrem gorolského regionu. Jeho tradice ožívají například během festivalu Gorolski Święto, který se v Městském lese a Domě PZKO pořádá od roku 1947. Třídenní setkání přivádí folklorní soubory, muzikanty, řemeslníky i návštěvníky. Program představuje místní písně, nástroje, vypravěčství a kuchyni, večer se muzicíruje u vatry. Termín i program festivalu se každý rok mění.
Od pohraniční pevnosti k trojmezí
V Mostech u Jablunkova stojí Velká Šance, součást rozsáhlejšího pásu Jablunkovských šancí. Opevnění vznikalo od 16. do 19. století na ochranu slezské hranice a strategického průsmyku. Zachovaný areál se v českém prostředí jen obtížně srovnává s jinými památkami tohoto druhu. Venkovní část je přístupná po celý rok, prohlídku doplňuje interaktivní expozice v návštěvnickém centru a využít lze také mobilního průvodce.
Další zastávkou může být Bukovec, nejvýchodnější obec České republiky. Právě na jejím území leží také nejvýchodnější bod státu, ke kterému vede naučná stezka. Výlet lze spojit s Hrčavou: z jejího centra míří ke známému trojmezí asi dva kilometry dlouhá žlutě značená cesta. Tři žulové monolity tu symbolizují setkání Česka, Polska a Slovenska.
Samotný hraniční bod neleží přímo u obelisků, ale v korytě potoka, kam je obtížnější se dostat. Turistické trojmezí je přístupným místem pro zastávku a fotografii; odtud lze pokračovat také přes polskou Jaworzynku.
Kdo chce poznat další zdejší sbírky, může v Jablunkově navštívit Světové muzeum a knihovnu Bible. Uchovává bible a duchovní knihy z různých částí světa a část programu připravuje i pro děti.
Lesní trasy a beskydské výhledy
V Dolní Lomné leží Národní přírodní rezervace Mionší, která chrání jedlobukový pralesovitý les a cenné biotopy. Domov tu mají vzácní brouci, měkkýši i ptáci, mimo jiné datlík tříprstý a puštík bělavý. Do nejcennějších částí rezervace se nesmí vstupovat volně; návštěva se řídí režimem, který se může měnit podle sezony, bezpečnosti a ochrany hnízdících druhů.
Alternativou je naučná stezka Krajinou dávných horalů. Měří necelé čtyři kilometry a začíná u informačního centra na Matyščině louce. Přibližuje život lidí na přelomu 18. a 19. století a nabízí výhledy do údolí Lomné i na svahy Mionší. Část trasy vede lesem, proto není ideální pro kočárky.
Na delší túru láká Girová, vysoká 840 metrů, nebo Velká Čantoryje. Na jižním úbočí Girové stojí turistická chata z roku 1932. Vrchol lze zařadit do hřebenové trasy směrem k Hrčavě nebo dál k Čantoryji. Velká Čantoryje měří 995 metrů a je nejvyšším vrcholem Slezských Beskyd. Rozhledna na jejím vrcholu nabízí výhledy do tří zemí, její provoz ale závisí na sezoně a počasí.
Za hranice na kole i do skanzenu
Přeshraniční cyklostezka Megoňky–Šance spojuje jablunkovské opevnění s bývalým kamenolomem u Čadce, který je známý velkými kamennými koulemi. Na slovenské straně lze navštívit také Muzeum kysucké dědiny u Nové Bystrice. Skanzen uchovává lidové stavby ze zatopených obcí a jeho výraznou součástí je historická lesní úvraťová železnice.