V Bajkovém sále na zámku Lemberk stačí zvednout hlavu a prohlídka se promění ve čtení obrazů. Na stropě se dochovalo 77 malovaných kazet s výjevy z bajek. Výzdoba vznikla kolem roku 1610 a její náměty souvisejí mimo jiné s knihou Theatrum morum, kterou v Praze vydali roku 1608. Malby tak měly kromě dekorativní funkce také předávat mravní poučení.
Z Löwenbergu vznikl zámek s několika historickými vrstvami
Na vrchu Krutina u obce Lvová, nedaleko Jablonného v Podještědí, stál původně hrad Löwenberg. Ve 40. letech 13. století ho založil Havel z rodu Markvarticů. Ze středověkého sídla zůstaly spodní části zdiva a některé prvky hlavní věže. Ani archeologický průzkum z roku 1994 ale neobjasnil přesnou polohu a podobu hradu.
V 16. století prošel areál renesanční úpravou. Výrazně se proměnil za Bredů v letech 1660 až 1680, kdy získal raně barokní podobu. Z této etapy pochází bohatá štuková výzdoba, kaple Seslání Ducha svatého, rytířský sál i Zdislavina světnička. Od poloviny 18. století se zámek nedočkal zásadní přestavby, a tak se tu dodnes dají vnímat jednotlivé stavební a výtvarné vrstvy.
Po stopách svaté Zdislavy
Lemberk je spojený se Zdislavou, která se pravděpodobně narodila kolem roku 1220 v Křižanově. Mezi lety 1235 a 1240 se provdala za Havla z Markvarticů a přišla s ním do Podještědí. Měli spolu čtyři děti. Zdislava se proslavila péčí o chudé a nemocné a společně s manželem založila v Jablonném městský špitál, dominikánský klášter a kostel.
Po smrti v roce 1252 byla pohřbena v Jablonném. Později ji církev blahoslavila a roku 1995 svatořečil papež Jan Pavel II. Zdislava je patronkou rodin, ochránkyní nemocných a od roku 2002 také patronkou Libereckého kraje. Na Lemberku ji připomíná světnička vytvořená při barokní přestavbě v 17. století.
Zdislavina světnička je součástí prohlídkové trasy zaměřené na provozní prostory. Ta zahrnuje také vrchnostenské byty a kancelář, černou kuchyni a malou zbrojnici. Základní okruh naopak vede mimo jiné kaplí Seslání Ducha svatého, Bajkovým sálem, renesanční ložnicí, barokním a rokokovým pokojem, rytířským sálem, klasicistní pracovnou a apartmánem Clam-Gallasů.
Od klasicismu po kubismus
Další možností je expozice historických stylů s jedenácti stylizovanými interiéry z období od 18. do 20. století. Představuje klasicismus, empír, biedermeier, historizující slohy, secesi i kubismus. Prohlídka je bez průvodce, takže jednotlivými místnostmi lze procházet vlastním tempem. Od 1. července do 1. listopadu 2026 ji doplňuje panelová výstava Lemberk v proměnách času.
Lazaret, pověsti a okolí zámku
V polovině 18. století sloužil Lemberk jako vojenský polní lazaret pro vojáky zraněné v bitvě u Hochkirku. Nedostatek potravin a léků měl tragické následky: během jediného měsíce zemřelo přibližně 1100 vojáků. Jejich pohřebiště v lese pod zámkem připomíná Kříž mrtvých s pamětní deskou z roku 1901.
S pohnutou minulostí se pojí vyprávění o krocích, zjeveních a neklidných duších v zámeckých prostorách. Jde o pověsti a tradovaná svědectví, nikoli o doložené paranormální události. Podobně se vypráví o krutém lemberském hejtmanovi, kterého měl napravit císař Josef II. Císařova návštěva panství je doložená, příběh o hejtmanovi však nikoli.
V sousedství zámku stojí Bredovský letohrádek s terasovitou zahradou. Původně sloužila k okrasným účelům, později v ní byly skleníky a záhony; nyní prochází rekonstrukcí. Na vrchu Krutina se nachází také vodárenská věž z roku 1734, postavená podle projektu pražského architekta Jakuba Schödla.
Lipová alej vede ke kapli Nejsvětější Trojice, kterou na konci 14. století založili jako hřbitovní kapli. V současnosti není přístupná veřejnosti. Dalším místem v okolí je Zdislavina studánka, s níž pověst spojuje léčivou pomoc světice. Pramen se v písemných zprávách objevuje až ve druhé polovině 18. století a na začátku 19. století nad ním postavili klasicistní gloriet.
U zámku se parkuje pod areálem, nedaleko je také železniční zastávka Lvová. Nabídka prohlídkových okruhů, otevírací doba i ceny se během sezony mění. Lemberk a jeho okolí posloužily jako kulisy filmů Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu.