V Hustopečích nad Bečvou stačí od nádraží dojít jen kousek a narazíte na nenápadnou pohřební kapli. Stojí v Nádražní ulici na místě někdejšího hřbitova a pod její zděnou neorenesanční stavbou se nachází krypta rodu Baillou. Při krátkém zastavení stojí za pozornost především plastická výzdoba kolem vstupu.
Rodová hrobka na bývalém hřbitově
Kaple vznikla v letech 1885 až 1887 jako rodová hrobka Baillou. Její poloha u nádraží se liší od obvyklého spojení podobných staveb s kostelem či zámeckým areálem. Pietní minulost místa je však v podobě kaple stále patrná, přestože se okolí od doby, kdy zde býval hřbitov, proměnilo.
Projekt navrhl Zachariáš Hermann, inženýr z Hranic, a stavbu provedl Arnošt Kloss z Krásna u Valašského Meziříčí. Zděná kaple nemá rozměry monumentální památky; její význam spočívá v propojení architektury s místní historií a pamětí šlechtické rodiny.
Postavy u vstupu a symbol v průčelí
V nikách po stranách vchodu jsou umístěny alegorické postavy Žalu a Naděje. Nad vstupem, v tympanonu, se nachází Boží oko. Pod ním býval erb Baillou, který stavbu přímo spojoval s rodinou, pro niž byla určena.
Výzdoba odkazuje k rozloučení, víře i rodové příslušnosti. Součástí kaple je také podzemní krypta, přístup do jejího interiéru ale není potvrzen.
Oprava střechy po letech zanedbání
Poté, co rod Baillou v roce 1945 odešel, se o stavbu podle městyse nepečovalo. V roce 2013 přešla hrobka spolu s okolním pozemkem z vlastnictví České republiky na městys. O šest let později se uskutečnila oprava střechy, která zahrnovala také zpevnění klenby, opravu podstřešní římsy a výměnu poškozených částí krovu. Na práce přispělo Ministerstvo kultury.
Oprava z roku 2019 dokládá, že se začalo cíleně pečovat o zachování kaple. Sama o sobě však nevypovídá o jejím současném stavu. Návštěvu lze spojit s procházkou obcí a prohlídkou zvenčí; návštěvní doba ani možnost vstupu dovnitř nejsou potvrzeny.