Medova vila stojí na adrese Tyršovo náměstí 800, 396 01 Humpolec. Na návštěvníka působí jako strohá geometrická stavba, uvnitř ale ukazuje, jak důmyslně mohl funkcionalistický dům propojit bydlení, práci, světlo i zahradu. Autorem projektu byl Josef Gočár, jeden z nejvýznamnějších českých architektů meziválečné moderny.
Vila, která byla zároveň sídlem firmy
Dům si nechal postavit humpolecký podnikatel Otakar Med, jehož jméno bylo spojeno s místním textilním průmyslem. Od začátku nešlo pouze o rodinné bydlení. V přízemí fungovaly kanceláře, vzorkovna a sklad zasilatelství látek, zatímco soukromé prostory rodiny se nacházely ve vyšších podlažích.
Gočár pro vilu zvolil hladké omítané fasády, plochou střechu, pásová okna a sestavu kubických hmot. Barevně odlišené přízemí doplňuje její strohý výraz. Stavba vznikla v letech 1933–1934 a svým řešením souvisí také s Gočárovou prací pro pražskou osadu Baba, významný meziválečný projekt moderního bydlení.
Na realizaci spolupracoval Gočárův asistent Josef Mach. Interiérové vybavení zčásti navrhl Gočárův žák Vladimír Maršal a podobu zahrady řešil Kliment Hána. Architekt se do Humpolce vrátil ještě v roce 1937, kdy se podílel na úpravách Tyršova náměstí.
Uvnitř zůstala řada původních prvků
Medova vila stojí na trojúhelníkovém pozemku a její dispozice se zachovala v pozoruhodném rozsahu. Při prohlídce zaujme například obývací pokoj s průběžným oknem, schodišťová hala nebo polootevřená pracovna s knihovnou. Výrazným prvkem je také volně stojící železobetonový sloup.
Tyto detaily nejsou samoúčelnou dekorací. Společně dokládají původní snahu uspořádat dům tak, aby dobře sloužil každodennímu provozu rodiny a zároveň pracoval s přirozeným světlem i společenským životem jeho obyvatel.
Součástí návrhu byla od počátku také zahrada. Pozemek o rozloze přibližně 2400 metrů čtverečních vilu obklopuje ze všech stran, takže dům a jeho okolí tvoří jeden architektonický celek. Dochované vzrostlé dřeviny, terénní prvky, historické fotografie a plány umožňují poměrně přesně rekonstruovat původní podobu zahrady. V květnu 2026 se památková ochrana rozšířila i na ni.
Vila zažila znárodnění i návrat rodiny
Dějiny domu kopírují vývoj Humpolce po druhé světové válce. Po roce 1948 byl objekt zabaven a v jeho přízemí později sídlily ordinace dětských lékařů. Rodina Medových směla zůstat v horních patrech, už však pouze v postavení nájemníků. V roce 1992 se vila v restituci vrátila jejím původním majitelům.
S blízkým Tyršovým náměstím souvisí také příběh pomníku T. G. Masaryka se sochou od Vincence Makovského. Při úpravách náměstí byl pomník instalován, v dalších desetiletích několikrát odstraněn a znovu osazen. Na své místo se socha naposledy vrátila v roce 1990.
Budoucnost jako kulturní a společenské místo
V roce 2025 získalo Medovu vilu do vlastnictví město Humpolec. Připravuje její obnovu a proměnu v kulturní a společenské centrum, které by spojilo historii domu a města se současným programem. Zvažují se komentované prohlídky, expozice věnovaná Otakaru Medovi a Josefu Gočárovi, komorní kulturní akce i prostor pro setkávání.
Projekt zatím zůstává ve fázi přípravy. Zastupitelstvo v únoru 2026 schválilo zpracování architektonické studie a dokumentace pro povolení stavby. V soutěži zvítězil ateliér ORA – Originální regionální architektura. Jeho přístup počítá s vilou a zahradou jako s živým místem, nikoli pouze s uzavřenou historickou expozicí. O rozsahu obnovy, etapách i financování se teprve rozhodne.
Vila se veřejnosti otevírá při komentovaných prohlídkách a kulturních akcích, nemá ale stálou každodenní otevírací dobu. Při návštěvě Humpolce proto můžete sledovat program města nebo humpoleckého infocentra. Kromě samotného domu stojí za pozornost také zahrada a jeho zasazení do prostoru Tyršova náměstí.