Na Hukvaldech můžete při komentované prohlídce renesančního paláce nahlédnout do toho, jak se vařilo a hodovalo na středověkých vévodských dvorech v Opavě a Ratiboři. Expozice S knížaty u stolu představuje kuchyňské a stolní náčiní, dobové recepty i nálezy, které pomáhají přiblížit podobu někdejších hostin.
Hostina nebyla jen o jídle
Výstava ukazuje, jak se pokrmy připravovaly, jaké nápoje se podávaly a jak mohly vypadat kuchyně i hodovní síně. Právě v těchto prostorách se jídlo nejen chystalo a servírovalo, ale odehrávala se také podstatná část dvorského života.
Hostiny sloužily k setkávání a vyjednávání, zároveň dávaly najevo postavení hostitele. Význam měl výběr nádobí, způsob podávání i suroviny, které byly k dispozici. Také koření, dnes běžná součást kuchyně, představovalo ve středověku cenné a prestižní zboží. Expozice proto nepředkládá jídelníček konkrétního knížete, ale zasazuje dvorskou kuchyni do širších souvislostí.
Co prozradí nálezy a staré recepty
Mezi exponáty jsou archeologické nálezy stolního náčiní ze 14. až 16. století, které souvisejí především s Opavou a Ostravou. Spolu s písemnými a obrazovými prameny pomáhají skládat představu o stolování i vybavení kuchyňského provozu.
Mezioborový výzkum doplňují konkrétní recepty, údaje o jejich původu a popisy přípravy jídel. K vidění jsou také fotografie pokrmů připravených podle historických předloh. Výstava tak představuje středověkou kuchyni jako pestřejší a propracovanější, než jak ji vykreslují zažité představy.
Příběh Přemyslovců na Opavsku
Součástí expozice je také osud opavské a ratibořské větve Přemyslovců. Hlavní rodová linie skončila po meči smrtí Václava III. v roce 1306, její vedlejší větev však na Opavsku pokračovala ještě více než dvě století. Na Ratibořsku přetrvala do roku 1521.
Významnou roli v tomto příběhu měl Mikuláš II. Opavský. V roce 1318 se oženil s Annou, sestrou posledního ratibořského Piastovce Leška. Sňatek měl politický význam a později Mikulášovi pomohl získat Ratibořsko. Král Jan Lucemburský mu knížectví udělil roku 1337 dědičně. Právě 700. výročí svatby se stalo podnětem k výstavnímu projektu, který měl premiéru v roce 2018.
Prohlídka paláce a cesta na hrad
Výstava je v obnoveném renesančním hradním paláci a není přístupná při samostatné prohlídce areálu. Navštívit ji lze v rámci okruhu S průvodcem až do renesančního paláce, který trvá přibližně 65 až 75 minut a provádí historií hradu od středověku po mladší období. V sezoně 2026 se konkrétní termíny výstavy mohou lišit; komentované prohlídky se v hlavní sezoně konají několikrát denně. Samostatná návštěva hradu obvykle nevyžaduje rezervaci, skupiny od deseti osob se musí objednat předem.
Hukvaldy patří k nejrozsáhlejším hradním zříceninám v České republice. Hrad vznikl pravděpodobně v 70. nebo 80. letech 13. století a první nepřímá zmínka o něm pochází z roku 1285. Opevnění se v dalších staletích rozšiřovalo a zesilovalo. Poté, co se roku 1760 přesunul úřední aparát, začal hrad postupně chátrat. Z jeho areálu se otevírají výhledy na Beskydy, Kopřivnici a Příbor, za dobré viditelnosti také směrem k Ostravě.
Od zastávky Hukvaldy-hotel nebo od placených parkovišť vede k hradu cesta dlouhá přibližně 1,5 kilometru. Pokračuje asfaltovou cestou oborou a po červené turistické značce; vhodná je i pro kočárky. Samotný hradní areál bezbariérový není. Hukvaldská obora je přírodní památkou, motorová vozidla ani jízdní kola do ní nesmějí a návštěvníci mají respektovat klid zvěře.