V severovýchodní části Hrušovan nad Jevišovkou, nedaleko zámku, se na vyvýšeném místě zvedá kostel svatého Štěpána. Jeho věž měří přibližně padesát metrů, a stavba tak výrazně dotváří panorama města. Prohlídka zvenčí může začít u někdejšího hřbitova, jehož existenci dodnes připomínají kamenné náhrobky u kostelních zdí.
Dnešní pozdně barokní jednolodní chrám vznikl v letech 1755 až 1758. Nahradil starší kostel, pravděpodobně gotický, který společně s farou písemné prameny připomínají už roku 1339. Autorství nové stavby se spojuje s dílnou nebo okruhem Josefa Emanuela Fischera z Erlachu. Kostel tak není počátkem zdejší duchovní historie, ale výraznou proměnou místa, které mělo sakrální význam už ve středověku.
Hrobka pod podlahou a stopy vrchnosti
Jedním z nejvýraznějších prvků kostela je rodová hrobka Althanů. Tento šlechtický rod byl spojený s místním panstvím a jeho postavení se propsalo také do uspořádání chrámu. Prostor hrobky byl zčásti využíván jako kostnice, takže pod kostelní podlahou se setkávají reprezentativní i pohřební funkce.
V presbytáři se dochovaly oratoře. Souvisely s někdejším vrchnostenským provozem a správou panství a připomínají dobu, kdy kostel nebyl jen místem bohoslužeb. Byl také součástí společenského a správního života zdejšího panství.
Výzdoba od oltářů po hudebního anděla
Hlavní oltářní obraz zachycuje Umučení svatého Štěpána. Namaloval jej brněnský malíř Ignác Weidlich v roce 1787, tedy v době, kdy se podoba nového chrámu stále dotvářela.
Po stranách stojí oltáře zasvěcené svaté Anně a svatému Janu Nepomuckému, připisované sochaři Ignazi Lengelacherovi. Interiér doplňuje kazatelna, čtrnáct obrazů křížové cesty a sochy svatého Antonína a svatého Josefa. Sochu svatého Antonína věnovala v roce 1919 hraběnka Emma z Götzen.
Za pozornost stojí také varhany. Původní nástroj v roce 1786 zničil blesk, a nový proto postavil znojemský varhanář Josef Silberbauer. Na varhanní skříni jsou kartuše s erby Althanů a Hardeků. Výzdobu završuje soška hudebního anděla s bubnem, která z nástroje dělá pozoruhodnou součást interiéru, nejen praktické vybavení pro bohoslužby.
Co připomíná okolí kostela
Prostor kolem chrámu býval ohrazeným hřbitovem. Po jeho zrušení zde zůstaly klasicistní kamenné náhrobky a další funerální prvky. Při obchůzce proto stojí za to podívat se nejen na fasádu, věž a půdorys stavby, ale také na drobnější památky u jejích zdí.
Kostel se v průběhu času dočkal několika úprav. Interiér byl renovován v roce 1886 a při obnově v roce 1894 byly do věže instalovány věžní hodiny. Barokní základ tak doplnily zásahy z pozdějších období, které odrážejí proměny péče o významnou místní stavbu.
Zajímavou poválečnou stopu představuje zvonek s nápisem v azbuce z roku 1890. Do Hrušovan jej měli po roce 1945 přinést novoosídlenci z Volyně. Podrobnosti k této informaci je možné ověřit přímo u farnosti.
Jak kostel navštívit
Kostel najdete v blízkosti zámku a vyvýšeniny označované jako Kostelní vrch, takže jeho prohlídku lze spojit s procházkou historickou částí Hrušovan nad Jevišovkou. Zvenčí je přístupný pohled na pozdně barokní stavbu, vysokou věž i pozůstatky hřbitova.
Interiér je možné navštívit v návaznosti na bohoslužby nebo po předchozí domluvě s Římskokatolickou farností Hrušovany nad Jevišovkou. Přístup do hrobky, k varhanám a do dalších částí kostela nemusí být běžně zajištěn. Jde stále o živé farní místo, proto je při prohlídce třeba respektovat bohoslužby a místní věřící.