Kostel svatého Josefa stojí u mostu před zámkem Hrubá Skála, nedaleko parkovišť a turistických tras do Hruboskalského skalního města. Při výletu po Českém ráji se u něj dá krátce zastavit cestou k zámku nebo během pěšího okruhu mezi pískovcovými věžemi. Postavit jej nechal roku 1812 hrabě Josef Karel z Valdštejna, tehdejší majitel panství.
Kněžiště zasahuje do pískovce
Jedním z neobvyklých rysů kostela je jeho spojení se skalním podložím: kněžiště je zčásti vysekané do pískovce. Skála se obtížně izoluje a v interiéru se kvůli tomu drží vlhkost.
Jde o jednolodní stavbu s pětibokým presbytářem, opěrnými pilíři a hrotitými okny. Má novogotické dveře a drobnou věžičku se třemi zvony. Její architektonické zařazení se v popisech liší: obec ji označuje za jednoduchý klasicistní kostel bez věží, zatímco architektonický katalog zdůrazňuje novogotický výraz a detaily.
Krypta připomíná zakladatele
Pod kostelem se nachází krypta, v níž je pohřben jeho zakladatel Josef Karel z Valdštejna. Podle dostupných údajů jde o jediný pohřeb v kryptě. Hrabě spočívá v uniformě rakouského generálmajora, která připomíná jeho vojenskou kariéru i šlechtický původ.
Vnitřní vybavení kostela je dnes střídmé a z původní výzdoby se dochovalo jen málo. Hlavní oltář zasvěcený svatému Josefovi pochází z konce 19. století a vytvořila jej novogotická dílna Bušků ze Sychrova. Boční oltář Panny Marie zničila dřevomorka.
Ztracená socha a národní obrození
V roce 1935 věnoval kostelu akademický sochař Josef Drahoňovský, profesor pražské uměleckoprůmyslové školy, sádrovou sochu Ježíše. Dílo bylo na začátku 70. let 20. století zničeno.
S Hrubou Skálou je spojen také Antonín Marek z Turnova. V letech 1815 až 1820 zde působil jako administrátor a později se proslavil jako „Libuňský jemnostpán“. Patří mezi české národní buditele. Místní historie se tak vedle šlechtického rodu a církevního života dotýká i českého kulturního prostředí.
Zastávka cestou do skalního města
Kostel svatého Josefa je nemovitou kulturní památkou; památková ochrana se na něj vztahuje od 3. května 1958. Pravidelná návštěvní doba ani běžné zpřístupnění interiéru nejsou uvedeny, počítat lze především s prohlídkou zvenčí. V minulosti se zde příležitostně konaly koncerty vážné hudby a kostel spadá do obvodu Římskokatolické farnosti Rovensko pod Troskami.