Osada Hrazany leží u Radíče na Příbramsku ve Středočeském kraji, nikoli u stejnojmenné obce v Jihočeském kraji. Nad Slapskou přehradou tu na ostrohu sevřeném Vltavou a potokem Mastníkem najdete pozůstatky jednoho z největších keltských sídel u nás. Výlet vede krajinou, kde se vedle pravěkých valů dochovaly také stopy středověkého hrádku.
Opevnění, které zůstalo v krajině
Na Hrazanech nestojí vysoké zdi ani rekonstruované domy. Někdejší oppidum dnes připomínají především valy, příkopy a terénní terasy. Jejich obrysy ukazují, jak rozsáhlé sídlo na ostrohu kdysi bylo; naučná stezka a informační panely pomáhají jednotlivé pozůstatky v krajině rozeznat.
Oppidum se začalo formovat zřejmě kolem poloviny 2. století před naším letopočtem a fungovalo přibližně mezi lety 150 až 50 před naším letopočtem. Původně opevněná plocha měla asi 30 hektarů, později se sídlo včetně předhradí rozšířilo zhruba na 39 hektarů. Zahrnovalo návrší Doubí a Červenka i sedlo v místě dnešní usedlosti Hrádnice.
Archeologické výzkumy odkryly několik částí osídlení s ohrazenými dvorci a obytnými i hospodářskými stavbami. Některé budovy měly kamenné podezdívky. Hrazany přitom nebyly jen opevněným útočištěm: pracovalo se zde se železem a barevnými kovy a vyráběly se textilie. Dokládají to mimo jiné závaží ke tkalcovským stavům, přesleny, jehly a šídla.
Valy, brány a stopy vozů
Opevnění vznikalo ve dvou hlavních etapách. Starší hradba byla široká přibližně pět až šest metrů a tvořila ji kamenná čelní zeď doplněná dřevěnou konstrukcí. Mladší hradba dosahovala šířky zhruba pěti až deseti metrů a mohla být vysoká kolem čtyř až pěti metrů. Dnes ji v lesích a na loukách prozrazují hlavně terénní nerovnosti.
V terénu lze sledovat také pozůstatky bran a místy příkopy. Archeologický atlas rozlišuje šest bran označených písmeny A až F. U brány B se zachovaly také stopy vyjetých kolejí, které připomínají pohyb vozů v někdejším sídle. Při procházce proto stojí za to všímat si vedle výhledů i změn v podobě terénu.
Starší osídlení i husitský Ostromeč
Historie místa sahá hlouběji než do keltské doby. Výzkumy doložily osídlení už od paleolitu a mezolitu, následovaly nálezy z eneolitu, doby bronzové a pozdní doby halštatské. Na vrcholu Červenky později stála středověká tvrz a na konci ostrohu vznikl hrádek Ostromeč.
Ostromeč byl vybudován za husitských válek. Z někdejšího hrádku se dochoval příkop, val a zbytky obvodové hradby, kamenných budov i bran. Archeologický atlas spojuje zdejší okolí také s rokem 1419: podle této historické interpretace měli husité nocovat pod Červenkou před střetem s královským vojskem u Živohoště. Nejde však o událost doloženou dochovanou stavbou.
Výhledy nad Slapy a cesta k Ostromeči
Z ostrohu se otevírají pohledy na vodní nádrž Slapy, údolí Vltavy i ústí Mastníku. Přehrada vznikla dlouho po keltském oppidu a změnila původní podobu údolí. Výrazný kontrast mezi starobylým hradištěm a dnešní vodní krajinou patří k charakteristickým dojmům z výletu.
Jedním z cílů může být vyhlídka opata Zavorala, označená kamenným křížem na vysoké skále nad přehradou. Leží na stejnojmenné naučné stezce; ze žlutě značené trasy z Hrazan lze pokračovat také ke zbytkům Ostromeče. Ostroh je členitý, místy strmý a zarostlý, proto se hodí pevná obuv. K oppidu se autem přímo nedojíždí: výchozím místem je osada Hrazany a dál se pokračuje pěšky po místních turistických trasách.
Co prozradí nálezy z Hrazan
Terénní pozůstatky lze doplnit návštěvou archeologické části expozice Muzea Špýchar v Prostřední Lhotě, pobočky Hornického muzea Příbram. Expozice přibližuje nálezy z Hrazan i širší souvislosti života ve středním Povltaví, včetně těžby a zpracování zlata.
Většina staveb na samotné lokalitě zanikla, a tak je návštěvník poznává především podle stop v krajině. Hrazanské oppidum je územím s archeologickými nálezy. Jejich vyzvedávání je zakázáno; místo je třeba vnímat jako chráněnou historickou památku, nikoli jako naleziště pro vlastní sbírku.