Z Masarykova náměstí v Hranicích se můžete vydat na přibližně osmnáctikilometrový okruh k historickému trojmezí. Trasa prochází někdejším pohraničním pásmem a vede krajinou, v níž se vedle přírodních zajímavostí dochovaly také stopy starých mlýnů i období železné opony.
Okruh přes Trojmezí, Pastviny a rybník Dolíška
Stezka Na cestě k Trojmezí začíná na Masarykově náměstí v Hranicích. Po červené značce pokračuje do místní části Trojmezí, dále k historickému styčnému bodu a po cyklostezce 2058 do Pastvin. Zpátky do Hranic se vrací po cyklostezce 2057 kolem rybníka Dolíška.
Okruh je určený pěším i cyklistům a jeho značná část vede po asfaltu. Osmnáct kilometrů už ale vyžaduje dost času; do plánování se promítne také počasí a stav cest. Celou trasu lze zkrátit a vyrazit přímo z Trojmezí. Po cestě je devět hlavních informačních zastavení o přírodě, dějinách Hranicka a proměnách pohraničí. K dispozici jsou také přístřešky a pro rodiny či školní skupiny pracovní listy s úkoly.
Kde se setkávaly Čechy, Bavorsko a Sasko
U cíle stojí hraniční kameny z roku 1844. Jeden z nich, český mezník označený 1/1, doplňují další kameny vyznačující někdejší hranice směrem k Bavorsku a Sasku. Samotný styčný bod neleží přímo u některého z mezníků, ale ve vodním toku mezi nimi.
Trojmezí odkazuje na historické rozdělení zemí. Dnes se tu nesetkávají tři samostatné státy: hranice odděluje Českou republiku od Bavorska a Saska, které jsou spolkovými zeměmi Německa. Místní část Hranic připomíná dávné zemské uspořádání; v němčině se místo spojuje také s názvem Kaiserův hamr. U cíle je návštěvní kniha a skřítek Trojmezníček. Jde o odlehlou lokalitu bez běžného turistického zázemí, proto je třeba počítat s tím, že občerstvení a další služby je potřeba řešit mimo Trojmezí.
Pohraničí, které se proměnilo
Území bylo až do roku 1989 součástí přísně střeženého hraničního pásma. Jeho minulost připomíná mimo jiné bývalá rota pohraniční stráže. Starší vrstvu zdejších dějin dokládají zbytky mlýnů a jejich náhonů, podle starších městských materiálů také smírčí kříž. V širším okolí se nacházejí i pozůstatky někdejšího hřbitova.
Dnes klidná krajina bývala domovem lidí a místem každodenní práce. Její odlehlost a někdejší nepřístupnost jsou patrné právě v kontrastu mezi dochovanými stopami osídlení a dnešním okolím.
Mokřady chráněné národní přírodní památkou
Přírodu podél Lužního potoka chrání národní přírodní památka Bystřina–Lužní potok. Cenné jsou zdejší mokřadní a luční biotopy i oligotrofní vodní toky. Mezi uváděné živočichy patří perlorodka říční, mihule potoční a motýl hnědásek chrastavcový. Rostou tu také prstnatec májový, prha arnika nebo rosnatka okrouhlolistá.
Vzácné druhy nemusí být při běžné procházce vidět. Jejich výskyt však podtrhuje citlivost místa: návštěvníci by se proto měli držet cest a nevstupovat do mokřadů ani zasahovat do vodních toků. Výlet lze propojit také s Naučnou stezkou kamenů.