Výletní okruh dlouhý přibližně devět kilometrů začíná v Trojmezí u bývalých kasáren. Najdete tu informační tabuli i možnost zaparkovat. Trasa vede kolem přírodních zajímavostí a připomínek někdejšího pohraničního pásma i zaniklých sídel.
Krajina na západním okraji Ašského výběžku je domovem čistých potoků, pramenišť, mokřadů a luk. Právě jejich souhra vytváří podmínky pro perlorodku říční, kterou nelze hledat jen v samotném korytě. Její larvy se určitou dobu vyvíjejí v žábrách pstruha potočního a život mlže závisí na stavu celého povodí.
Od rezervace k rozsáhlé chráněné oblasti
Přírodní rezervace Bystřina byla vyhlášena v roce 1992 a zabírá přibližně 49 hektarů. Rozkládá se podél stejnojmenného toku směrem k Trojmezí, v obvodu města Hranice a na území katastrů Hranice u Aše a Trojmezí. Díky poloze v bývalém pohraničním pásmu se tu uchovala řada přírodních hodnot.
Název Bystřina se používá také pro širší evropsky významnou lokalitu Bystřina–Lužní potok. Ta má přibližně 1129,6 hektaru a zasahuje rovněž do katastru obce Krásná. Zahrnuje několik toků, jejich nivy, mokřady a další typy přírodního prostředí.
V části lokality vznikla v roce 2020 národní přírodní památka Bystřina–Lužní potok. Chrání prameniště, mokřadní vrbiny, lužní lesy, smrčiny a na živiny chudé vodní toky Bystřiny, Lužního potoka a Rokytnice včetně přítoků. Předmětem ochrany jsou také perlorodka říční, mihule potoční a hnědásek chrastavcový. V širším území se vyskytuje i rak říční.
Perlorodka potřebuje čistou vodu i zdravé okolí
Tomuto mlži nesvědčí přísun živin, znečištění, eroze ani změny vodního režimu. Potřebuje chladnou a čistou vodu chudou na živiny, přirozené koryto s kamenito-písčitým dnem a vhodné podmínky pro pstruhy, kteří jsou hostiteli jejích larev.
Význam má proto také hospodaření na okolních loukách, stav mokřadů a niv i lesní porosty, které ovlivňují zadržování vody a odnos půdy. Ochránci sledují kvalitu vody, stav povodí, kolonie perlorodek i populaci pstruha potočního. Pečují o louky, podporují vhodné rybí populace a zjišťují, proč se perlorodky v některých místech přirozeně rozmnožují jen obtížně.
Potoky pokračují přes hranici
Bystřina na německé straně nese jméno Wolfsbach, Lužní potok se tam označuje jako Zinnbach a Rokytnice jako Südliche Regnitz. Na vodní toky státní hranice nemá vliv, ochrana perlorodky proto propojuje české, saské a bavorské instituce. Přeshraniční projekt z let 2018 až 2020 se zaměřil na posílení populací perlorodky a obnovu podmínek pro další druhy v čistých vodách chudých na živiny.
Dlouhodobě omezený přístup do pohraničního pásma pomohl zachovat místa, která by jinde mohla výrazně proměnit intenzivní výstavba nebo hospodaření. Samotný dobrý stav krajiny však nestačí: cenná stanoviště potřebují pravidelnou péči a dlouhodobé sledování.
Výlet není příležitostí k vyhledávání perlorodek. Jde o nenápadného a silně ohroženého živočicha, kterého není vhodné rušit. Do koryt a niv mimo značené cesty se nevstupuje a je třeba respektovat místní značení i pokyny ochrany přírody.