K Hranické propasti se dostanete po naučné stezce Hůrka. Z povrchu uvidíte rozlehlý skalní jícen a zelené Jezírko; pod ním však zatopený jeskynní systém pokračuje mnohem dál, než kam dohlédnete. Celková ověřená hloubka je 519,5 metru: 69,5 metru tvoří suchá část a dalších 450 metrů zatopené prostory.
Co se skrývá pod Jezírkem
Otevřená část propasti leží přibližně 315 metrů nad mořem a její jícen má zhruba 104 na 34 metrů. Hladina na jeho dně může působit jako konec, pod ní ale navazují úzké i rozměrnější zatopené prostory, do nichž se běžný návštěvník nedostane.
Hranická propast je označována za nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyni na světě. Přesněji jde o nejhlubší známou zatopenou jeskyni, protože její dno dosud nebylo dosaženo. Voda je uhličitá minerální, tedy kyselka, a její teplota se pohybuje přibližně mezi 15 a 22 °C. Označení sladkovodní ji odlišuje hlavně od podvodních jeskyní s mořskou či slanou vodou.
Jeskynní systém vyhloubený zdola
Propast leží v Hranickém krasu, menší oblasti mezi Hranicemi, Teplicemi nad Bečvou a Černotínem. Zdejší devonské vápence vystupují v ostrůvcích z mladších hornin. Na rozdíl od běžného krasu, který vzniká působením povrchové vody prosakující shora, se Hranická propast utvářela hydrotermálně.
Z hloubky stoupala puklinami vlažná voda s oxidem uhličitým a postupně rozpouštěla vápenec. Podzemní prostory tak vznikaly odspodu. Datování hydrotermálních sintrů ukazuje, že největší část dnes známých prostor se vytvořila přibližně před 100 až 130 tisíci lety. V zimě lze v okolí spatřit místa, kde uniká teplý oxid uhličitý a rozpouští sníh; i ta odborníci sledují.
Podobný geologický původ mají nedaleké Zbrašovské aragonitové jeskyně na levém břehu Bečvy. Společná návštěva obou míst tak ukazuje dvě odlišné podoby hydrotermálního krasu.
Od závaží na provaze k robotům
O propasti se píše už od roku 1580, kdy ji zaznamenal Tomáš Jordán z Klauznburku. Do mapy Moravy ji zakreslil také Jan Amos Komenský; nejstarší tištěná podoba jeho mapy pochází z roku 1627. Systematická měření začala na přelomu 19. a 20. století. Učitel a pozdější hranický starosta Josef Václav Šindel tehdy spouštěl z loďky sondu se závažím a naměřil 36 metrů.
S rozvojem techniky se podařilo pronikat hlouběji. Sonda dosáhla v roce 1974 hloubky 175 metrů pod hladinou a robot Hyball v roce 1995 sestoupil do 205 metrů. Polský speleopotápěč Krzysztof Starnawski v letech 2012 až 2015 překonal náročné části systému a při lidském ponoru dosáhl hloubky 265 metrů. Největší hloubky však naměřily roboty.
V září 2016 sestoupil dálkově ovládaný robot do 404 metrů pod hladinu. Hranická propast tím překonala italskou propast Pozzo del Merro. Dne 1. srpna 2022 pak autonomní robot UX-1Neo dosáhl hloubky 450 metrů a vytvořil 3D sonarovou mapu zatopených částí. Zastavilo ho technické omezení, nikoli dno. Sonarový průzkum ukazuje, že systém pokračuje dál, a mapa navíc nezachycuje všechny jeho boční větve.
Výzkum v chráněném území
Na průzkumu pracuje Základní organizace České speleologické společnosti 7-02 Hranický kras s českými i zahraničními odborníky. Sledují vodu, horniny, sedimenty, teplotu, tlak i výšku hladiny. V propasti je deset teplotních a dvě tlaková čidla; nejhlouběji umístěné čidlo je 180 metrů pod hladinou.
Významná je lokalita také pro netopýry. V suché části jeskyně Rotunda se nachází letní mateřská kolonie netopýra velkého. Dlouhodobé sledování zde zaznamenalo 16 druhů netopýrů, mezi nimi čtyři kriticky ohrožené. V roce 2011 byl v jeskynní štěrbině poprvé v České republice doložen létavec stěhovavý.
Stezka k propasti a okolí
Propast je přístupná celoročně a bez vstupného, návštěvníci se však dostanou pouze k jejím povrchovým částem. K Jezírku, skalním stěnám i vyhlídce vede naučná stezka Hůrka. Nejkratší přístup je od železniční stanice Teplice nad Bečvou, další možností je červená turistická značka od autokempu v Hranicích.
Trasa vede přírodním terénem, není vhodná pro kočárky a v rezervaci se nesmí jezdit na kole. Pokračovat lze k vyhlídce u sochy svatého Jana Nepomuckého nebo ke zřícenině hradu Svrčov. Výlet se dá spojit s návštěvou lázní Teplice nad Bečvou a Zbrašovských aragonitových jeskyní.
Informační centrum Hranické propasti je v roce 2026 uzavřeno kvůli modernizaci budovy. Náhradní informace poskytuje turistické informační centrum na zámku v Hranicích.