Na pahorku nad Velkým bezděkovským rybníkem čeká výrazná zastávka pro pěší výlet: kamenná tvář známá jako Kamenná bába. Stojí stranou běžného ruchu a její žulový povrch postupně pokryly lišejníky. Přestože může připomínat dávnou památku, vznikla až v roce 1986.
Balvan, který dostal ženskou tvář
Sochu vytvořil Jiří Šulc z žulového balvanu o hmotnosti přibližně osmi tun. Kámen opracoval do podoby obličeje vysokého necelé tři metry. Usadit jej na pahorku nebylo jednoduché: 10. října 1986 při tom podle místních údajů pomáhaly dva traktory a jeřáb.
Autor svou práci pojmenoval Alžběta, mezi lidmi se však vžil název Kamenná bába, případně zkráceně Bába. Její stylizovaná tvář má velké oči a široký úsměv. Surový vzhled a osamělé umístění v krajině z ní dělají jiné dílo, než jaké by člověk čekal v upraveném parku.
Podoba stará jen několik desetiletí, atmosféra mnohem delší
O Kamenné bábě se někdy mluví jako o menhiru, nejde však o pravěký kámen. Takové označení vychází z toho, jak místo působí na návštěvníky. Dojem stáří vytváří žula, její povětrnostní proměny, lišejníky i poloha nad rybníkem. V měnícím se světle navíc může tvář působit pokaždé trochu jinak.
Socha tak spojuje moderní vznik s představou pradávných kamenných postav. Její význam nestojí na archeologické minulosti, ale také na tom, jak si ji okolní krajina a místní lidé postupně osvojili.
Pověst o ženách a ochraně dětí
S Alžbětou se pojí vyprávění o starší ženské soše, která údajně stávala u slovanského hradiště poblíž Strakonic. Podle pověsti k ní přicházely těhotné ženy prosit o šťastný porod a ochranu dítěte. Tento příběh měl být jednou z inspirací pro vznik Kamenné báby.
Jde o místní pověst, nikoli spolehlivě doloženou historickou událost. Nejasný zůstává i osud údajné předlohy a tvrzení, že ji později nechala zničit církev. Vyprávění přesto pomáhá vysvětlit ženskou podobu sochy i symboliku ochrany a plodnosti, která se s ní spojuje.
Procházka od Bezděkova
Sochu najdete u Bezděkova u Kasejovic, který je částí obce Hradiště v okrese Plzeň-jih. Nejde tedy o samostatný Bezděkov ani o obec u Klatov. K místu vede žlutá turistická značka a z Bezděkova je to necelé dva kilometry; přesná délka se liší podle zvolené trasy. Okolí tvoří mírně zvlněná krajina jižního Plzeňska s rybníky, menšími lesy a polními cestami. Socha stojí na pahorku nad hrází Velkého bezděkovského rybníka, a její návštěva se tak dá spojit s procházkou kolem vody.
Kamenná bába je volně přístupná, bez pokladny a návštěvní doby. Na lesních a polních úsecích se hodí pevná obuv, zvlášť po dešti nebo v zimě. Terén nemusí vyhovovat každému. V okolí se uvádí také turistický přístřešek a geocachingová keška; jejich aktuální stav je před cestou dobré ověřit.
Místo pro místní setkávání
Pahorek nad rybníkem sloužil také jako dějiště komunitních akcí. Konaly se tu svatby, dětské hry i pohádkový les. Kamenná bába tak není jen osamělou sochou v krajině, ale také místem, kolem kterého se v Bezděkově vytvořil vlastní příběh.