U Hanuše, na Braneckém kopci i za hradem v Hradci nad Moravicí lze v terénu hledat stopy někdejších polních opevnění. Na první pohled vypadají jako přirozené nerovnosti, ve skutečnosti však patří k soustavě známé jako Šance. Nejde o jednu pevnost ani o jednotný areál, který by se dal projít jako celek.
Opevnění vznikala v několika etapách při zabezpečování nové severní hranice po slezských válkách. Jednotlivá postavení stála na strategických vyvýšeninách a u důležitých přístupových cest. Jejich dnešní pozůstatky proto ukazují nejen podobu vojenských staveb, ale také to, jak obránci využívali zdejší krajinu.
Opevnění rozesetá po okolí
Městské informační centrum eviduje čtyři zakreslené objekty: jeden na Braneckém kopci, dva na Hanuši a jeden za hradem v Hradci. Širší soustava zahrnuje i další místa. Jakubčovice jsou dnes částí Hradce nad Moravicí, zatímco Branka u Opavy se v roce 1994 osamostatnila. Název Šance tak odkazuje na více lokalit, ne pouze na okolí dnešního centra Hradce.
O bojích u opevnění poblíž Hradce se píše už v souvislosti s rokem 1741. Všechny objekty ale nevznikly současně. Odborná studie klade redutu na Hanuši pravděpodobně do období války o bavorské dědictví, případně krátce po ní, zhruba do let 1778 až 1779. Datování jednotlivých částí se liší podle toho, jak podrobné prameny se k nim dochovaly.
Stavba v roce 1790
Další etapa opevňování přišla v roce 1790, kdy Laudon nařídil budovat šance a záseky podél hranice. Dochovaný soupis plateb zaznamenává také civilní pracovníky z hradeckého panství, kteří se od května do července podíleli na stavbě polních opevnění u Hradce. Za zemními valy tak byla i práce místních lidí.
Opevňovací činnost z roku 1790 spojuje studie v Hradci s objektem na vrchu Kalvárie a do stejné doby řadí soustavu v Jakubčovicích. Laudon tehdy Hradec navštívil, není však doloženo, že opevnění osobně stavěl nebo řídil jejich dokončení. Prameny potvrzují jeho nařízení, nikoli jeho přímou účast na těchto pracích.
Co prozrazují valy a příkopy
Polní opevnění využívala výhodnou nadmořskou polohu a blízkost cest, kterými se do oblasti přicházelo. Podle rozmístění mohly některé objekty podporovat obranu dalších postavení palbou. Dobře zachovaná reduta na Hanuši je otevřená v týlové části; spolu s předsunutým postavením Před Hanuší kontrolovala přístupové směry od severozápadu.
Dochované části tvoří především zemní valy a příkopy, místy doplněné dalšími prvky polního opevnění. Přesnou podobu vnitřního vybavení ani výzbroje dnes nelze spolehlivě rekonstruovat. Palisády, přístřešky a další zařízení patří mezi možné, nikoli jisté součásti jednotlivých postavení. Z terénu je tak čitelnější celková obranná logika než přesný vzhled opevnění.
Trasy k Šancím
U Hanuše městské informační centrum uvádí naučnou stezku, zatímco v Jakubčovicích vede výletní trasa k rozhledně Šance. Jde o dvě různé lokality v širší oblasti opevnění; soustava nemá jednu návštěvní adresu ani společné návštěvnické zázemí.