V hudebním pokoji zámku v Hradci nad Moravicí stojí klasicistní klavír, na který podle zámecké tradice hrával a skládal Ludwig van Beethoven. Hudebník tu pobýval v letech 1806 a 1811. Zámek nad soutokem Moravice a Hradečné je ale jen jednou z možných zastávek při výletu: v okolí čeká rozsáhlý park, poutní místo, rozhledna i technická památka u Žimrovic.
Od středověkého hradu k zámeckému areálu
První zprávy o Hradci a zdejším hradisku pocházejí z poloviny 11. století. Po požáru ve 13. století začal Přemysl Otakar II. stavět nový gotický hrad. Jeho podoba se pak měnila s potřebami a vkusem majitelů: následovaly renesanční a barokní úpravy a později také empírová přestavba.
Dnešní areál tvoří Bílý zámek, Bílá věž a novogotický Červený zámek. Za pohádkově působící vstupní branou lze navštívit nádvoří, věže i zámecký park. Bílý zámek nabízí reprezentativní a soukromé interiéry, hostinské apartmá a sbírky spojené s životem šlechtického sídla.
Hudební hosté a rod Lichnovských
Hradecké panství vlastnil po šest generací rod Lichnovských. Jeho členové patřili k významné evropské aristokracii a díky svým cestám, společenským vazbám a zájmu o kulturu přiváděli na zámek umělce, hudebníky i literáty. Jejich působení připomíná vybavení zámku i jeho sbírky.
Vedle Beethovena je s Hradcem spojován Ferenc Liszt. Roku 1846 při primici knížete Roberta Lichnovského zahrál na první kostelní varhany v nedalekém kostele sv. Petra a Pavla. Mezi další osobnosti, které zámek navštívily nebo v něm pobývaly, patří Josef Mánes, Gerhart Hauptmann, Hugo von Hofmannsthal a Karl Kraus. Lichnovští měli přátelské či společenské vztahy také s Mozartem, Paganinim, Victorem Hugem a Markem Twainem; návštěvu Hradce u všech těchto osobností však nelze doložit stejným způsobem.
Procházka parkem a cesta na Kalvárii
Zámecký park přechází do okolní krajiny a kromě cest nabízí také vyhlídková místa. Jeho nejvyšším bodem je Bezručova vyhlídka, odkud je výhled do slezské krajiny.
U zámecké brány stojí kostel sv. Petra a Pavla, renesanční stavba z 16. století, kterou nechal vybudovat tehdejší majitel panství Kašpar Pruskovský. První mše se v kostele konala 29. června 1594, vysvěcen byl o tři roky později. Věž vysoká 37 metrů ukrývá tři zvony, označované místními zdroji za nejstarší na Opavsku. Kostel bývá přístupný především v době bohoslužeb.
Další výletní cíl představuje Slezská Kalvárie. Založila ji roku 1764 Anna Marie Magdaléna Thomagniniová, matka tehdejšího majitele panství. Křížová cesta stoupá na vrch vysoký 415 metrů a tvoří ji třináct kaplí, které uzavírá kamenný kříž. Po opravách v letech 2004 až 2009 znovu vynikly reliéfy i zdivo a poutní tradice zde pokračuje dodnes.
Rozhledna Šance a papírenský náhon
V místní části Jakubčovice stojí rozhledna Šance, položená v nadmořské výšce 522 metrů. Měří 15,5 metru a na vyhlídkovou plošinu vede šedesát schodů. Otevírá se odtud výhled na Opavsko, Jeseníky i Beskydy. Název rozhledny odkazuje na pozůstatky vojenského opevnění, které se budovalo po slezských válkách v 18. století.
U Žimrovic lze poznat Weisshuhnův kanál, papírenský náhon vybudovaný pro místní papírnu. Přiváděl vodu a sloužil také k plavení dřeva. Od roku 1891 vede v délce přibližně 3,5 kilometru, prochází třemi svahovými tunely a překonává dva akvadukty. V sezoně se obvykle konají komentované prohlídky. Doporučená pěší trasa měří kolem deseti kilometrů a zabere několik hodin.
Jak spojit jednotlivá místa
Zámek nabízí několik prohlídkových okruhů: vedou reprezentačními a soukromými salony, hostinským apartmá nebo expozicí Poklady hradeckého zámku. Samostatně lze vstoupit také do areálu a projít si park, nádvoří a vyhlídky bez klasické prohlídky s průvodcem. Kapacita hlavních prohlídkových tras bývá omezená a místo lze případně rezervovat.
Pěší okruh z Hradce přes Kalvárii a Jakubčovice k rozhledně Šance měří přibližně deset kilometrů a propojuje zámek, poutní místo, vyhlídky i pozůstatky vojenské historie. V roce 2026 má být součástí nabídky také tematický program o cestovatelských a sběratelských aktivitách Lichnovských.