V Hradci nad Moravicí se během festivalového víkendu potkala živá hudba s dějinami slezského zámku. Hrady CZ tu 14. a 15. srpna 2026 připravily program ve dvou scénách v podzámčí. Držitelé festivalových vstupenek mohli v sobotu využít také možnost prohlídky zámku.
Dvě scény a víkendový program
Páteční koncertní nabídku tvořili mimo jiné Vega Elektra, Grey256, Trautenberk a Rybičky 48. Na druhé scéně vystoupili Rytmus a Mig 21, večer pak patřil také jubilejnímu dvacátému ročníku karnevalu masek.
V sobotu se na pódiích objevili Xindl X, Vypsaná fiXa, Mirai, Harlej, Krucipüsk, Tomáš Klus, Lenny a Daniel Landa i další interpreti. Mirai odehráli prodloužený devadesátiminutový set a scénu pojali jako obývací pokoj. Hudební program tak návštěvníky provázel po celý den v podzámčí.
Co zahrnovala festivalová vstupenka
Sobotní prohlídka byla výhodou určenou držitelům vstupenek na festival, nikoli obecným bezplatným vstupem pro všechny návštěvníky. Přístup závisel na kapacitě, otevírací době, bezpečnostních podmínkách a provozu zámku. Pokud někdo možnost nevyužil, nevznikal mu nárok na finanční náhradu.
Nešlo o jednotně vymezený seznam všech běžných zámeckých okruhů. Z provozních důvodů byly 15. srpna uzavřeny Bílá věž a Hodinová věž, proto se nabídka týkala vybraných částí areálu, nikoli celého zámku.
Za běžného provozu vede přibližně sedmdesátiminutová trasa Reprezentačními a soukromými salony. Zahrnuje hudební salon s Beethovenovým klavírem, rokokový salon s Mozartovým clavicembalem z roku 1690 i místnosti knížecího bytu. Téma zámku pro rok 2026 se věnovalo cestování šlechty a sběratelským aktivitám Lichnovských.
Od královského hradu k sídlu Lichnovských
Zámecká ostrožna byla osídlená už kolem roku 2000 před naším letopočtem. Po požáru přemyslovského hradu začal v polovině 13. století král Přemysl Otakar II. na místě staršího slovanského hradiska budovat rozsáhlý gotický hrad. V letech 1279 až 1281 zde sídlil dvůr jeho ovdovělé manželky Kunhuty.
Ve 14. století se Hradec stal sídlem opavských Přemyslovců a správním centrem Opavského knížectví. Městská práva, znak i tržní privilegium získal roku 1481. Renesanční přestavbu zahájil Kašpar Pruskovský z Pruskova v roce 1585. Od roku 1778 panství náleželo knížecímu rodu Lichnovských z Voštic a po požáru v roce 1796 získal zámek empírovou podobu.
Areál dnes tvoří Bílý zámek, novogotický Červený zámek, Bílá věž, Hodinová věž a rozlehlý park. Červený zámek vznikal ve druhé polovině 19. století jako hospodářské a technické zázemí s konírnami, kočárovnou a hradební zdí. Jeho Červená brána odkazuje na severoněmeckou cihlovou gotiku. Bílá věž je jedinou dokončenou částí velkorysého projektu, který počítal také s druhou věží a oranžeriemi.
Beethovenovy stopy a cesty parkem
Lichnovští patřili ve Vídni k významným mecenášům Ludwiga van Beethovena. Skladatel přijel do Hradce nad Moravicí v červenci 1806 a znovu v roce 1811. Jeho pobyty připomíná hudební salon s klavírem z pařížské dílny bratří Erardů, který byl vyroben v roce 1803. Jeden ze salonů je zasvěcen také Ferenci Lisztovi. Mezi další návštěvníky zámku patřili Josef Mánes, Gerhart Hauptmann a Hugo von Hofmannsthal.
Zámecký park zabírá přibližně 130 hektarů a řadí se k nejrozsáhlejším přírodně-krajinářským parkům ve Slezsku. Vznikat začal po požáru zámku v roce 1796 v anglickém stylu. Cesty a průhledy otevírají výhledy do údolí Moravice i na zámek. Vedou kolem míst spojených s hudební historií, jako jsou Beethovenův vrch a Lisztovo návrší, a také k Medvědí skále, Bezručově vyhlídce a Mariánským loukám. Festival Hrady CZ už v Hradci nad Moravicí skončil, zámek zůstává celoročním místem poznávání slezské historie; návštěvní režim okruhů a věží se řídí provozem památky.