Hostivický zámek stojí na Husově náměstí vedle kostela, fary a mariánského sloupu. Při procházce centrem tak návštěvník narazí na soubor historických staveb, který připomíná starší podobu města. Největší pozornost uvnitř zámku přitahuje rozlehlá centrální hala.
Prostor se zvedá přes dvě podlaží a jeho stěny pokrývá freska o ploše přibližně 200 metrů čtverečních. Malba zachycuje bitvu na Bílé hoře z roku 1620: objevuje se na ní kostel Panny Marie na Bílé Hoře, bojující jezdci i císařské vojsko. Autorství bývá v místních historických materiálech připisováno pražskému malíři K. J. Moravinimu.
Od tvrze k baroknímu sídlu
Zámek vyrostl mezi lety 1689 a 1697 na místě starší tvrze. Původně šlo o obdélnou jednopatrovou raně barokní stavbu. Po roce 1732 budova získala další podlaží a změnilo se také její vnitřní uspořádání. V této době vznikla monumentální síň, která sloužila jako hlavní reprezentativní prostor.
Součástí areálu se stala také sýpka. Historický celek doplňuje hospodářská zástavba, ohradní zeď a pozůstatky někdejšího panského dvora. Barokní minulost Hostivice tak připomíná víc než samotná zámecká budova.
Proměny a obnova
Od počátku 19. století se o zámek pečovalo méně a jeho využití se postupně měnilo. V budově vznikly kanceláře a byty, později sloužila jako administrativní zázemí státního statku. Náročná rekonstrukce proběhla v letech 1977 až 1983. Během obnovy se objevily i další nástěnné malby, které doplnily poznání výzdoby interiérů.
Zámek, který slouží městu
V současnosti v budově sídlí Městský úřad Hostivice, nejde tedy o památku s běžným celodenním prohlídkovým režimem. Prostory zámku se využívají také ke kulturním akcím, například k výstavám a koncertům. Najdete ho na adrese Husovo náměstí 13 v Hostivici; přístup do historických interiérů může omezovat provoz úřadu.