Od náměstí v Hostinném je to ke kostelu Nejsvětější Trojice jen asi sto metrů. Přesto se za jeho zdmi otevírá několik staletí historie: gotické základy doplnily renesanční úpravy, barokní vybavení i novogotický hlavní oltář. Kostel je nejstarší kamennou stavbou města a zároveň součástí historického areálu, který zahrnuje také někdejší hřbitov a věž.
Od gotických počátků k renesančnímu trojlodí
První písemná zmínka o kostele se tradičně spojuje s rokem 1270, další doklad pochází z roku 1345. Podoba, kterou návštěvníci vidí dnes, však vznikala postupně. V 16. století se upravoval presbytář a v letech 1572 až 1573 také loď kostela.
Výrazným výsledkem těchto proměn je renesanční trojlodí s kamennými sloupy a hřebínkovými klenbami. Na klenbě jsou vyobrazeny znaky tehdejších majitelů města i dalších osob spojených s kostelem. Na stavebních úpravách se podílel italský stavitel Carlo Valmadi, který v Hostinném působil na přelomu 16. a 17. století. Jeho jméno se připomíná také u nedalekého děkanství, jehož renesanční fasádu zdobí sgrafita spojovaná s Valmadiho dílnou.
V interiéru vyniká pískovcová kazatelna z roku 1612. Její spodní část nesou postavy Mojžíše a Árona. Barokní boční oltáře připomínají působení jezuitů v Hostinném, zatímco hlavní oltář je pseudogotický a pochází z roku 1878.
Náhrobky šlechtického rodu a zaniklý hřbitov
Areál obepíná ohradní zeď s barokní vstupní branou z roku 1750. Po zrušení hřbitova v roce 1888 zde zůstala část starých náhrobků a také přemístěné sochy. Bránu zdobí svatý Jan Boromejský, svatá Anna a svatý Jan Nepomucký.
V boční kapli svatého Jáchyma jsou ve stěnách osazeny náhrobní kameny členů rodu Valdštejnů. Tento šlechtický rod vlastnil Hostinné od roku 1521 a jeho náhrobky připomínají období, kdy Valdštejnové ovlivňovali podobu města.
Kostelní věž byla původně součástí městského opevnění. Měří přibližně 53 až 54 metrů a v nejvyšším patře se dochovala kamenná strážnice ponocného s černou kuchyní. Ve věži jsou také historické zvony; jejich přesné datování se v dostupných materiálech liší.
Vzácný nástroj na západním kůru
Na západním kůru stojí pozdně barokní varhany, které vznikly na konci 18. století. Nejčastěji se datují kolem roku 1785, odborné podklady však uvádějí rozmezí let 1780 až 1792. Jejich autorem byl kutnohorský varhanář František Pavel Horák.
Nástroj tvoří hlavní stroj, pozitiv a pedál. Má 16 rejstříků a 1012 píšťal. Zachovala se mechanická traktura, krátká oktáva i značná část původního píšťalového fondu. Odborníci oceňují rovněž dochovanou dispozici a barokní intonaci, tedy charakteristický zvuk nástroje. Farní projekt obnovy jej řadí mezi mimořádně dobře zachované Horákovy varhany.
V roce 1885 dostaly varhany chromatické klaviatury a během 20. století následovaly další zásahy. V letech 1960 až 1970 k nim byl připojen romantický nástroj Jana Tučka. Restaurování má uchovat cenné historické části a napravit následky necitlivých úprav. Projekt Naděje pro varhany podporují koncerty, přednášky, veřejná sbírka i další benefiční akce.
Opravy pokračují, kostel žije bohoslužbami i kulturou
Od roku 2020 probíhá také postupná oprava původního renesančního krovu z roku 1611 a střešního pláště. Tesařské práce využívají tradiční postupy, protože krov sám je cenným dokladem historického řemesla. Opravy se uskutečňují po etapách a podílely se na nich město, stát, církev, Královéhradecký kraj i Česko-německý fond budoucnosti.
Kostel je stále farním a konají se v něm bohoslužby i kulturní programy. Pravidelná turistická otevírací doba není potvrzena, prohlídku interiéru je proto možné domluvit s farností. Příležitostí k návštěvě bývají také koncerty, Noc kostelů a komentované programy, při nichž se lze dostat na kůr nebo do věže.
Kostel leží v historické části Hostinného, poblíž děkanství, pozůstatků městského opevnění a náměstí. Nedaleko se nachází také františkánský klášter s městským muzeem. Tyto památky umožňují sledovat proměny města od středověku až po současnou obnovu jeho varhan.