Kostel svaté Kunhuty v Hostěradicích není jen dominantou centra obce. Jeho podoba zachycuje bezmála osm století stavebních proměn a v okolních budovách a podzemních prostorách se dochovaly stopy někdejší komendy Řádu německých rytířů.
Středověký areál v centru obce
Řád německých rytířů získal část Hostěradic darem od krále Václava I. po roce 1237. Následně zde vznikla komenda a s jejím působením souvisí také stavba kostela svaté Kunhuty, který byl pravděpodobně vybudován o něco později. Původně šlo o prostornou románskou baziliku s presbytářem zakončeným rovnou stěnou.
Ve 14. a zejména 15. století se kostel výrazně proměňoval. Přibyla hranolová věž, z jižní lodi vzniklo dvoulodí a po roce 1500 se po proražení arkád prostor otevřel do podoby trojlodního halového kostela. Výsledkem je stavba, která postupně získávala reprezentativnější vzhled odpovídající významu panského městečka.
Jedním z drobných svědectví o stavebním dění je nápis kunatel incepit 1421, vytesaný na věži. Označuje zahájení její stavby a může odkazovat také na jméno či označení středověkého zedníka. Vývoj stavby dnes pomáhají rozpoznávat rovněž stavební sondy, dendrochronologické rozbory a kamenické značky. Výzkumy z posledních let ukazují, jak se raně gotický kostel spojený s řádem proměnil v pozdně gotickou a později dále upravovanou městskou stavbu.
Kaple, krypta a stopy opevnění
Komenda zanikla v 15. století, její pozůstatky ale zůstaly součástí dnešního areálu. Najdeme je v budově fary, přilehlé kapli, sklepích i dalších podzemních prostorách. V okolí se zachovaly také části opevnění, hospodářských staveb a vodního příkopu.
Výrazným místem je raně gotická kaple, někdy nazývaná karner. Pravděpodobně vznikla ve třetí čtvrtině 13. století. Má žebrovou klenbu, polygonální chór a kryptu; vstupuje se do ní z prostoru fary. Kaple je součástí historického areálu, nikoli samostatnou památkou s běžnou návštěvní dobou.
Vedle fary stojí zbytek zdi s kruhově zaklenutým průjezdem, který náležel někdejšímu padacímu mostu. Dochovala se také spřažená okna ze 13. století a na opačné straně další úseky zdí a příkopu. Jednotlivé pozůstatky jsou nenápadné, společně však připomínají rozsah opevněného sídla, které bývalo důležitým centrem lokality.
Další vrstvy kostela
Po zániku komendy kostel poznamenaly požáry i následné opravy. Renesanční období připomíná profilovaný vstup, alianční znak Jana Kobylky staršího z Kobylího a jeho manželky Anny Ederové ze Štiavnice a letopočet 1603. Náboženské proměny dokládá náhrobek Jana Gatnara, posledního faráře z období utrakvistické správy.
V roce 1784 se uskutečnila další významná přestavba, kterou financoval velmistr Řádu německých rytířů, arcivévoda Maxmilián. V areálu se tak vedle románských a gotických částí setkávají také renesanční, barokní a novodobé stavební úpravy.
Návštěva historického areálu
Komplex je nemovitou kulturní památkou a zároveň leží v území evidovaném jako archeologické naleziště nejvyšší kategorie, proto zde každý stavební zásah vyžaduje mimořádnou pozornost. V minulosti se památka potýkala s havarijním stavem síťové klenby prostřední lodi, uvolněnými žebry a poškozenými historickými omítkami. Novější práce se věnovaly opravám střech i celého areálu.
Kostel, fara a pozůstatky komendy se nacházejí na adrese Hostěradice 90. Zvenčí je možné vnímat jejich vztah k bráně se sochou svatého Jana Nepomuckého, zbytkům opevnění i historickému náměstí. Vnitřní prostory, kaple, sklepy a podzemí nejsou automaticky volně přístupné; prohlídku lze předem domluvit s místní farností nebo využít příležitostí při akcích, jako jsou Noc kostelů či farní den. Kostel přitom dál slouží bohoslužbám.