Prohlídku hořovického nového zámku lze spojit s procházkou parkem, který patří k jeho areálu. V interiérech se návštěvníci podívají do kaple, knížecích apartmá i salonků, rodiny mohou zamířit také na expozici historických hraček. Zámek leží na úpatí Brd a od staršího hořovického zámku ho dělí přibližně dvě stě metrů.
Od středověkého hradu k pohodlnějšímu sídlu
Nejstarší předchůdce starého zámku se v písemných pramenech objevuje už roku 1233. Jako o hradu lze o něm s jistotou mluvit nejpozději v době husitských válek. Když už původní sídlo nevyhovovalo aristokratickému bydlení, vznikl na přelomu 17. a 18. století nový zámek.
Za jeho výstavbou stál podle všeho Jan František z Vrbna a Bruntálu. Reprezentativní budova má půdorys ve tvaru písmene H, nízké valbové střechy a věž nad střední částí. K jejímu vybavení patří čestné dvory, zdobené mříže a sochařská výzdoba. Zázemí někdejšího sídla doplňovala kočárovna a pivovar.
Podoba areálu se v průběhu dalších staletí proměňovala, výrazné úpravy proběhly také v 19. století. Změny se dotkly interiérů i parku, takže dnešní zámek spojuje barokní základ s pozdějšími zásahy.
Šlechtické pokoje i hračky
Základní okruh Život na panském sídle přibližuje bydlení a společenský život aristokracie od 18. století do první poloviny 20. století. Zhruba hodinová prohlídka vede mimo jiné schodišťovou halou s barokní freskou, kaplí, apartmá knížete a kněžny, Recepčním sálem a Červeným i Zeleným salónkem.
Samostatný okruh Hry a hračky malých aristokratů ukazuje předměty, které sloužily ke hraní šlechtickým dětem. Hračky pocházejí z depozitářů hradů a zámků. Nabídku doplňuje expozice historických hracích strojků.
Proměny majitelů i využití
Vrbnové drželi hořovické panství do poloviny 19. století. Roku 1852 je Dominik z Vrbna prodal Friedrichu Wilhelmovi, knížeti z Hanau a hesenskému kurfištovi. Ten panství pořídil jako dar pro svou manželku Gertrudu. Potomci manželského páru zůstali s Hořovicemi spojeni až do roku 1945; posledním šlechtickým majitelem byl Jindřich ze Schaumburgu.
Po druhé světové válce přešel majetek na základě Benešových dekretů do rukou státu. V zámku krátce fungovala nemocnice a pobývaly tu jednotky Rudé armády. V letech 1956 až 1974 budovu využívala střední průmyslová škola strojní. Po uzavření kvůli technickému stavu následovala rekonstrukce a první návštěvníci se začali vracet v roce 1985. Od roku 2000 je areál národní kulturní památkou ve správě Národního památkového ústavu.
Parková cesta ke Sluneční bráně
Park vznikl pravděpodobně v letech 1709 až 1714 jako barokní kompozice. Jeho hlavní osu tvoří lipová alej zakončená Sluneční bránou. V 19. století dostal prostor volnější, anglický krajinářský ráz.
Mezi prvky parku patří umělá jeskyně, studniční stavení a domek zahradníka. Brány a pilíře zdobí sochy, které jsou spojovány s dílnou Matyáše Bernarda Brauna. Park bývá přístupný zdarma; jeho režim se může měnit podle sezony nebo pořádaných akcí.
Státní zámek Hořovice najdete v centru města na adrese Vrbnovská 22/2. Z Prahy i Plzně se k němu dá dojet po dálnici D5 a od železniční stanice Hořovice vede pěší trasa dlouhá přibližně 1,4 kilometru. Otevírací doba a dostupnost prohlídkových okruhů se mimo hlavní sezonu mohou lišit.