Z Hojné Vody můžete vystoupat na Vysokou po značené červené trase 9189. Okruh měří zhruba osm kilometrů a obvykle zabere dvě a půl až tři hodiny. Začíná poblíž autobusové zastávky nebo parkoviště, vede vzhůru severním svahem a zpět se stáčí lesními cestami.
Trasa není technicky náročná, ale počítejte se strmějšími místy, kameny a nerovným povrchem. Pevná obuv se hodí po celý rok, za mokra zvlášť. U skal a balvanů je potřeba dávat pozor na kluzké plochy i okraje útvarů. Značení je dobré následovat také kvůli ochraně přírody a lesnímu provozu.
Skály ukryté pod lesním hřbetem
Vysoká dosahuje přibližně 1 034 metrů, což z ní dělá třetí nejvyšší vrchol české části Novohradských hor i nejvyšší bod okresu České Budějovice. Zalesněný, zaoblený hřbet ale nenabízí především panoramatický výhled. Zajímavosti se odhalují přímo na cestě a v terénu: ve skalních stěnách, balvanech a dalších stopách dlouhodobého působení mrazu.
Vrcholek tvoří dva skalnaté výčnělky. Na vyšším se nacházejí skalní hradby a mrazové sruby, které vznikaly rozpadem horniny působením mrazu a následným zvětráváním. Některé turistické materiály uvádějí, že skalní stěny dosahují až kolem patnácti metrů, jiné pracují s vyššími hodnotami. Čísla se tedy liší, členitý skalní reliéf mezi stromy je ale nepřehlédnutelný.
V bludišti skal je také puklinová jeskyně dlouhá přibližně 5,7 až necelých šest metrů. Nejde o rozlehlý prostor k prohlídce, ale o ukázku dutin a prasklin, které se v hornině postupně vytvářejí. Západní a severozápadní svahy pokrývá kamenné moře, jehož rozměry se odhadují asi na 350 krát 600 metrů. Balvany tu nejsou pozůstatkem dávného sesuvu; souvisejí hlavně s dlouhodobým rozpadem hornin v mrazu.
Hora mezi prameništi a lesem
Vysoká patří do Dobrovodské skupiny spolu s Kraví a Kuní horou. Severní stranu hory zvýrazňuje zlomový svah a na jižním úbočí pramení Stropnice. Okolní krajinu tvoří hluboké lesy, prameniště, louky i místa spojená s někdejším osídlením. Oblast leží v přírodním parku Novohradské hory, který chrání krajinný ráz, přírodě blízké lesy a louky, rašeliniště, rybníky i prameniště.
V okolí Hojné Vody lze výlet spojit s návštěvou stejnojmenné národní přírodní památky. Místní chráněný les se ponechává přirozenému vývoji; jeho ochrana má kořeny už v roce 1838, kdy ji podpořil hrabě Jiří František August Buquoy. Zatímco na Vysoké vynikají skalní útvary, v Hojné Vodě lze pozorovat pralesovitý vzhled lesa a jeho přirozené proměny.
Naučná stezka Hojná Voda má podle Lesů České republiky přibližně tři kilometry, převýšení kolem sta metrů a dvanáct zastavení. Začíná na lesní cestě Hospodárná mezi Dobrou Vodou a Hojnou Vodou, nikoli přímo v centru obce. Okruh představuje lesní hospodaření, ochranu přírody, vývoj pralesa i vztah člověka k lesu. Při spojení s výstupem na Vysokou je třeba počítat s delším výletem a napojení tras si předem najít v mapě.
Krajina s přírodní i lidskou minulostí
Lesy a cesty v okolí připomínají někdejší sklářské hutě i zaniklé osady. Krajinu tak po staletí utvářela nejen příroda, ale také lidské hospodaření.
V roce 2026 je Vysoká jedním z deseti vrcholů Novohradských a Slepičích hor zařazených do turistické výzvy Novohradský horolezec. Účastníci je mohou zdolávat od 1. července do 31. prosince 2026 a do horolezeckého pasu sbírat otisky razidel. Po absolvování celé série lze pas odevzdat v určeném informačním centru a získat upomínkový dárek.