Výlet v Dobré Vodě může začít u pramene pod schodištěm poutního kostela a pokračovat stoupáním na Kraví horu. Osada, která je místní částí Horní Stropnice, leží v příhraniční krajině jižních Čech. Její historické jádro tvoří kostel, ambity, fara, schodiště a kaple s pramenem.
Pramen a příběh poutního místa
Podle poutní tradice se pramen objevil na konci 17. století. K místu se váže také sen Matyáše Egidiho z roku 1701 a vyprávění o zjeveních. Egidi měl objevit vápenec a u pramene postavit první kapličku. Jde o součást duchovního dědictví obce, nikoli o nezávisle doloženou historickou událost.
Kaplička brzy přestala stačit počtu poutníků. Hrabě Albert Karel Buquoy proto podpořil stavbu většího chrámu. Základní kámen položili v roce 1706, první mše se v něm konala roku 1709 a slavnostní vysvěcení následovalo v roce 1715.
Pramen vyvěrá v otevřené kapli pod schodištěm a voda odtéká do nádrže či kašny. Lidé jí po staletí připisovali léčivé účinky, které patří k poutní víře a tradici místa. Aktuální odborný rozbor potvrzující zdravotní účinky nebo bezpečnost vody k pití doložen není.
Dominanta s věžemi a ambity
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, známý také jako kostel Panny Marie Těšitelky, je nepřehlédnutelný už z dálky. Oválná loď, dvě věže s cibulovými báněmi a střešní lucerna doplňují monumentální schodiště a ambity. Celek patří k výrazným příkladům barokního poutního stavitelství v jižních Čechách.
Jméno architekta není spolehlivě známé. Stavba se někdy připisuje Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, toto autorství je však pouze hypotézou. V interiéru zaujme pozlacený hlavní oltář, varhany a nástropní malby. Farní materiály uvádějí, že oltář byl pozlacen v roce 1718, varhany pořízeny roku 1727 a fresky vznikly o dva roky později. Rozsáhlé obnovy, včetně restaurování interiéru a opravy vnějšího pláště, probíhaly zejména v letech 2011 až 2015.
Poutě, lázně a proměna obce
Dobrá Voda se v 18. století rozvíjela také jako lázeňské místo. Roku 1717 je uváděna jako městečko a o rok později tu vedle kostela vznikla buquoyská rezidence. Sloužila mimo jiné řeholníkům, kněžím a majetnějším poutníkům.
Do Dobré Vody přicházeli lidé z Čech a Moravy i z Rakouska, Německa, Slovenska, Maďarska a Slovinska. Historické prameny zmiňují desetitisíce poutníků za sezonu; tento údaj popisuje někdejší návštěvnost. Přezdívka Jihočeské Lurdy připomíná tehdejší věhlas místa. Po roce 1945 obec poznamenalo vysídlení původního německého obyvatelstva a úbytek života. Bývalá buquoyská rezidence byla později zbořena.
Červená značka na Kraví horu
Od kostela vede červená turistická značka přes Horní Stropnici a Kraví horu dál ke Kuní hoře a Benešovu nad Černou. Oblíbeným cílem je Kraví hora vysoká 953 metrů. Na vrcholu stojí telekomunikační věž upravená jako rozhledna; vyhlídková plošina je ve výšce 24 metrů a vede na ni 130 ocelových schodů.
Za dobré viditelnosti se z rozhledny otevírá výhled na Novohradské hory, Šumavu, Třeboňskou a Českobudějovickou pánev i části Rakouska. Výjimečně jsou vidět také Alpy. Na jižním úpatí hory výlet zpestřují kamenné moře a skalní útvar zvaný Napoleonova hlava. Kostel bývá podle správce přístupný individuálním návštěvníkům každý den; při návštěvě je třeba respektovat bohoslužby a klid sakrálního prostoru.