Na Smrčině se české pohraničí potkává s rakouským lyžařským zázemím. Česká část hory patří do katastru Zvonkové, osady Horní Plané, zatímco vrchol a středisko Hochficht leží na rakouské straně. Pro návštěvníky je proto dobré rozlišovat mezi českými místními souvislostmi a lyžařskou oblastí za hranicí.
České svahy, rakouský vrchol
Smrčina, německy Hochficht, se zvedá přímo u česko-rakouské hranice, která vede nedaleko pod vrcholem. Jeho výška se v různých podkladech uvádí jako 1 338 nebo 1 332 metrů nad mořem; jako výstižné zaokrouhlení lze použít přibližně 1 330 metrů.
Česká část hory spadá do Jihočeského kraje, konkrétně do katastru Zvonkové. Ta je jednou z osad města Horní Planá. Samotný vrchol však leží v Rakousku, stejně jako hlavní zázemí lyžařského střediska.
Lyžování v oblasti Hochficht
Rakouský areál Hochficht zahrnuje svahy v okolí tří vrcholů: Smrčiny neboli Hochfichtu, Reischelbergu neboli Hraničníku a Zwieselbergu. Jde tedy o propojenou lyžařskou oblast, nikoli jen o sjezdovku na úbočí jediné hory. Pro sezonu 2024/25 se uvádělo zhruba 20 kilometrů sjezdovek a devět lanovek či vleků. Počty se vztahují k uvedené sezoně; provoz tratí a zařízení se může v jednotlivých obdobích měnit.
Hochficht je rakouské středisko, přestože část Smrčiny zasahuje do českého pohraničí. Při výběru cíle tak záleží na tom, zda se návštěvník zajímá o českou vazbu hory přes Zvonkovou a Horní Planou, nebo o lyžařskou nabídku na rakouské straně.
Pohraniční krajina Zvonkové
Okolí Smrčiny má také příběh spojený s proměnami šumavského pohraničí. Zvonková se osídlovala v rámci kolonizace zalesněných pohraničních oblastí od druhé poloviny 17. století. Později zdejší život výrazně ovlivňoval režim ochrany státní hranice, a to až do konce roku 1989.
Tento historický kontext se vztahuje ke Zvonkové a okolnímu pohraničí, nikoli k doloženým dějinám samotného vrcholu Smrčiny. Připomíná však, že hranice v této části Šumavy nebyla jen čarou na mapě, ale zasahovala do života zdejší krajiny.