V Horní Moštěnici na adrese 547 najdete u výrobního závodu místnost s kohoutky, kde lze ochutnat neochucenou Hanáckou kyselku a naplnit si jí vlastní čisté nádoby. Veřejný odběr pochází ze soustavy vrtů u závodu, nikoli nutně z původního historického vývěru. Návštěvnické zdroje obvykle uvádějí přístup mezi 5. a 20. hodinou, tento čas ale výrobce na svém aktuálním webu nepotvrzuje. Prohlídky stáčírny ani výrobní technologie nejsou doložené.
Voda místo černého uhlí
Pramen se objevil v roce 1854, když francouzská společnost v okolí hledala černé uhlí. V hloubce zhruba 40 metrů narazili její pracovníci na minerální vodu: byla čirá, měla přibližně deset stupňů a výrazně perlivěla. Dobové popisy ji hodnotily jako příjemnou na chuť.
Využití zdroje zpočátku zůstávalo omezené. V roce 1866 se však v obci utábořila pruská a rakouská vojska a vody byl nedostatek. Pramen se tehdy začal používat intenzivněji a obec u něj nechala vyhloubit několik studní.
Komerční rozvoj začal v 90. letech 19. století po chemickém rozboru. Zdroj si pronajali drogista Oščádal a František Dvořák, účetní z Přerova. V okolí pramene vzniklo také lázeňské zařízení. Podle historických přehledů se Anna Pospíšilová stala roku 1930 prvním soukromým vlastníkem zdroje i přilehlých pozemků. Její rodina pak vybudovala podnik, který je se značkou spojen dodnes.
Co obsahuje zdejší kyselka
Hanácká kyselka má výrazný obsah rozpuštěných minerálních látek. Starší popisy ji řadily mezi alkalicko-zemito-sodné a železité kyselky a zmiňovaly také jód, brom a lithium. Jejich množství se ale může měnit podle konkrétního odběru a laboratorního rozboru.
Jeden z rozborů zveřejněných výrobcem uvádí v litru vody 248 miligramů sodíku, 270 miligramů vápníku, 68 miligramů hořčíku a 15 miligramů draslíku. Dále obsahuje 1 580 miligramů hydrogenuhličitanů, 178 miligramů chloridů, 1,3 miligramu fluoridů a 0,110 miligramu jodidů. Hydrogenuhličitany přispívají k jejímu typickému charakteru; uvedené hodnoty se vztahují ke konkrétnímu rozboru a nemusejí přesně odpovídat každému vrtu.
Výrobce čerpá vodu ze šesti vrtů, z nichž nejhlubší měří 264 metrů. Zdroj souvisí s podložím devonských dolomitických vápenců prvohorního stáří. Nad nimi leží nepropustné krystalické břidlice a neogenní jíly, místy mocné přibližně 30 až 50 metrů, které minerální vodu pomáhají chránit.
Značka s historií stáčení limonád
Hanácká kyselka se v minulosti prodávala také jako Moštěnka, Hanačka nebo Minvita a známé byly i její ochucené varianty. V roce 1921 vznikl u pramene závod na stáčení limonád. Výroba v Horní Moštěnici pokračuje i dnes, provoz nyní patří společnosti Mattoni 1873.
Současné stáčení využívá moderní technologie a klade důraz na hygienickou čistotu. Voda si přitom zachovává konkrétní místo původu: Hanácká kyselka je součástí identity obce, která ji připomíná také ve svých symbolech.