Čertův kámen najdete v lesích na území obce Horní Město, nedaleko Kamenné hory. Osamělá skála měří přibližně 4,2 metru a její neobvyklý tvar vyniká zejména v okolní lesnaté krajině. Podle toho, z jaké strany se na ni člověk podívá, může připomínat sedící zvíře, sfingu nebo ovečku.
Často se proto používají také názvy Kamenná sfinga, Ovečka a Ovčí skála. Přestože se lokalita turisticky spojuje s Jeseníky, leží na jejich okraji mezi Rýmařovskem, Horním Městem a Rabštejnem. Samotný Čertův kámen se přitom nenachází v katastru Rýmařova, ale administrativně patří k Hornímu Městu v Moravskoslezském kraji.
Podobu skály vytvořil mráz
Kamenná sfinga je složená ze dvou bloků uložených na sobě. Horninu tvoří zbřidličnatělá mylonitizovaná žula, jejíž dnešní vzhled ovlivňovalo především mrazové zvětrávání v dobách ledových.
Voda se dostávala do puklin a při opakovaném zamrzání zvětšovala svůj objem. Tím horninu postupně rozrušovala a uvolňovala méně odolné části. Pevnější bloky zůstaly zachované, zatímco okolní materiál mizel. Přírodní proces tak vytvořil útvar, který může na první pohled připomínat lidské dílo nebo pozůstatek dávné stavby.
V blízkosti se zvedá Kamenná hora s nadmořskou výškou přibližně 799 metrů. Z geomorfologického hlediska bývá zdejší krajina řazena k Hanušovické vrchovině, v běžném turistickém pojetí však patří k širší oblasti Jeseníků.
Čert, ovečka i Lämmersteine
Vedle názvu Čertův kámen se dnes nejčastěji setkáte s označením Kamenná sfinga. Silueta skály dala vzniknout také jménům Ovečka a Ovčí skála. Starší německé pojmenování Lämmersteine lze volně přeložit jako jehněčí nebo beránčí kámen.
Čertovské názvy nejsou u neobvyklých skal ničím výjimečným. Lidé je v minulosti spojovali s tajemnem a nadpřirozenými silami, případně s představou, že tak výrazný tvar nemohl vzniknout běžným přírodním vývojem. Čertův kámen má ale zcela konkrétní geologické vysvětlení: jeho podobu postupně opracoval mráz.
Výlet po žluté značce
Jedna z přístupových tras vede po žlutém turistickém značení od zámku Janovice. Turistické podklady uvádějí vzdálenost přibližně čtyři kilometry, která se může lišit podle zvolené varianty a aktuálního vedení cesty. Ke skále se dá vyrazit také od zříceniny hradu Rabštejn nebo z okolí Horního Města.
Trasa prochází převážně lesem a Čertův kámen může být zastávkou při delší pěší výpravě. U skalního útvaru se nachází odpočinkové místo. Výlet lze naplánovat společně s prohlídkou janovického zámku, cestou ke Kamenné hoře nebo návštěvou Rabštejna. V zimě může být okolí součástí běžkařského výletu, záleží však na sněhových a provozních podmínkách.
Krajina s příběhem Ferdinandova
Lesy v okolí ukrývají také pozůstatky zaniklé vesnice Ferdinandov. Dochovala se zde kaple a několik dalších stop někdejšího osídlení. Cesta ke Čertovu kameni tak nemusí být pouze výpravou za neobvyklou skálou, ale také připomínkou toho, jak se zdejší krajina v průběhu času měnila.
Čertův kámen nemá běžnou poštovní adresu ani návštěvnické centrum. Zázemí je proto třeba hledat ve výchozích obcích a u okolních turistických cílů. Při návštěvě je nutné sledovat značení, respektovat režim CHKO Jeseníky a nepoškozovat skálu ani její okolí. Stav cest, odpočívadla i případná omezení se mohou měnit v závislosti na počasí, údržbě a lesních pracích.