Jihozápadně od zámku v Horní Libchavě se rozkládají Cihelenské rybníky. Čtyři vodní plochy doplňují mokřady a navazující porosty, dohromady tak vytvářejí pestrý celek, který je domovem obojživelníků i ptáků. Území je přírodní památkou a zároveň evropsky významnou lokalitou.
Místo, kde záleží na podobě mokřadu
Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 2012. Jeho význam nespočívá jen v samotných rybnících, ale také v jejich propojení s mělčinami, rákosinami a břehovými porosty. Různé druhy potřebují odlišné podmínky a důležité je i to, jak na sebe jednotlivé části mokřadu navazují. Voda, vegetace i úkryty tu společně nabízejí potravu a prostor k rozmnožování.
Vodní režim rybníků se může měnit, takže starší údaje o tom, které nádrže byly napuštěné, nevystihují nutně jejich dnešní stav. Podstatná je celá soustava vodních a mokřadních stanovišť, nikoli pouze počet právě zaplněných rybníků.
Kuňka obecná a práce na obnově podmínek
Hlavním předmětem ochrany je kuňka obecná, označovaná také jako kuňka ohnivá. Rybníky jí mají poskytovat vhodné prostředí k rozmnožování a přežití. Ochranný status ale neznamená, že zde žije silná populace: krajský přehled v době svého vzniku uváděl, že se v lokalitě nenacházela životaschopná populace kuňky. Cílem péče proto bylo vytvořit podmínky pro její opětovné posílení a dlouhodobé udržení.
Mokřad se proměňuje, a vhodné prostředí pro ohrožený druh tak nelze zajistit jednorázovým vyhlášením ochrany. Důležitá je také citlivá péče o vodu a okolní vegetaci. Na Horním Cihelenském rybníku byly v roce 2014 odstraněny vrby a rákosiny. Tento zásah dokládá tehdejší způsob péče, nikoli současný stav břehů.
Obojživelníci, plazi i obyvatelé rákosin
Kromě kuňky krajský přehled uvádí skokana skřehotavého, skokana hnědého, ropuchu obecnou a čolka obecného. Z plazů zde byly zaznamenány užovka obojková a slepýš křehký. Údaje zachycují druhy uváděné v přehledu; jejich současný výskyt ani početnost z nich nelze vyvozovat jako výsledek nového průzkumu.
Výraznou součástí území je rákosina u rybníka Souška. Podle krajského přehledu v ní hnízdí potápka malá, moták pochop a chřástal vodní. Rybníky a jejich okolí slouží také jako potravní stanoviště čápa černého. Rákosiny tak poskytují některým ptákům prostor k hnízdění a úkryt, zatímco další druhy využívají vodní plochy při hledání potravy.
Návštěva citlivého území
Cihelenské rybníky jsou především přírodním mokřadem, nikoli vyhlídkovou atrakcí. Není doložena naučná stezka, návštěvnické zázemí ani konkrétní trasa, proto je třeba počítat s omezenými možnostmi pro návštěvníky a při pohybu v okolí rybníků nerušit živočichy. Ochrana území se týká také zásahů do jeho využívání: změny využití pozemků, zřizování skládek, chov vodních ptáků, hnojení a používání biocidů vyžadují předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.