U Horního Jiřetína se dá pozorovat krajina, která se mění před očima. Na dně lomu ČSA se napouští budoucí jezero, na svazích se střídají tůně, mokřady a suché stepi a nad nimi stojí obří korečkové rypadlo. Bývalý velkolom není hotovým výletním areálem: přístupné jsou jen některé části a přírodní i technické dědictví tu existují vedle sebe.
Vyhlídka nad krajinou v proměně
Jedním z míst, odkud je možné sledovat různé podoby obnovy lomu, je vyhlídka u altánu. V záběru se tu potkávají lesnické a zemědělské rekultivace, úpravy spojené s vodou i plochy, které se vyvíjejí přirozeně. U altánu jsou také sluneční hodiny z kamene a dřeva pocházejícího z okolních rekultivovaných míst.
Dominantou území je korečkové rypadlo RK 5000. Vyrobily se pouze dva stroje tohoto typu a druhý pracoval právě v lomu ČSA. Jeho stavba začala v roce 1980, zkušební provoz zahájil o tři roky později a naplno se zapojil v roce 1984. Dnes připomíná rozsah těžby, která zdejší krajinu zásadně změnila.
V nejnižší části lomu se postupně vytváří jezero s plánovanou plochou přibližně 670 hektarů, tedy zhruba dvojnásobnou oproti Jezeru Most. Počítá se s členitými břehy, mělčinami, ostrůvky, zátokami a porosty v mělké vodě. Jezero tak má být nejen zatopenou jámou, ale také prostředím pro nové biotopy. Nejde přitom o menší vodní plochy Marcela, Hedvika a Toník, které v okolí sloužily mimo jiné k odvodňování lomu.
Příroda, která se vyvíjí sama
Lom Československé armády zasahuje do katastrů Horního Jiřetína, Mostu a Vysoké Pece. Od 4. října 2025 je národní přírodní památkou o rozloze 1 229,5 hektaru. Ochrana se vztahuje na cenné přírodní celky, populace lindušky úhorní a bělořita šedého i sesuvy na úpatí Krušných hor.
Na plochách, které nebyly rekultivovány, zaznamenali 269 zvláště chráněných a ohrožených druhů. Vytvořila se tu mozaika erozních strží, suchých stanovišť, tůní, mokřadů a lesostepí, které vznikají postupně. Některá místa zůstanou přirozenému vývoji, jinde bude potřeba udržovat otevřený charakter například pastvou velkých býložravců, mozaikovým kosením nebo odstraňováním náletových dřevin.
Stezky a proměna území
Obnovu krajiny i její postupné zpřístupňování propojuje projekt Green Mine. Jde o strategický záměr Ústeckého kraje, který realizuje společnost Sev.en Inntech ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi. Vedle obnovy území se věnuje modrozelené infrastruktuře, nové veřejné komunikaci, výzkumu, vzdělávání a rekvalifikacím. Součástí je také přírodně-rekreační zóna na Obránecké výsypce.
První etapa projektu, plánovaná na roky 2024 až 2027, má způsobilé výdaje 639,4 milionu korun a získala dotaci 530,3 milionu korun. Širší předběžný záměr kraje počítá s náklady kolem tří miliard korun a delším časovým horizontem; jde o další, odlišně vymezený rámec projektu.
Pro poznávání lokality se připravuje přibližně 35 kilometrů dlouhá stezka Biosafari se 14 stanovišti. Část míst si lze prohlédnout také ve virtuálních 360stupňových prohlídkách. Cyklistům slouží naučná trasa 7eko track se sedmi zastaveními a QR kódy. Představuje například napajedla, kaliště, slaniska, ptactvo a doupné stromy. Navázat na ni lze po trasách 3106 od Litvínova, 3107 od jezera Matylda a 3108 od Horního Jiřetína. Regionem prochází také nadregionální cyklotrasa 66, známá jako Pánevní.
Vstup zatím jen do vyznačených míst
Celý bývalý lom není volně přístupný. Některé úseky zůstávají uzavřené kvůli bezpečnosti nebo provozu a návštěvníci se mohou pohybovat pouze po aktuálně vyznačených trasách. Pohyb bude usměrňován také v nejcennějších částech národní přírodní památky, mimo jiné s ohledem na hnízdící ptáky a další chráněné druhy. Plnější zpřístupnění se očekává přibližně v roce 2028.
Mezi dnešní možnosti patří povolená vyhlídka, okolní rekultivované plochy a cyklotrasy. Výlet lze spojit se zámkem Jezeří nad lomem. Těžba v minulosti ohrožovala jeho existenci i okolní obce; ochranný pilíř a těžební limity pomohly uchovat zámek, Horní Jiřetín i Černice.