Na lesním návrší u Horních Dubenek nenajdete rozsáhlé hradní zdi ani upravený areál. Janštejn připomíná hlavně nízký zbytek válcové věže a terénní stopy, které mohou napovědět, kde stávaly další části hradu. Zřícenina se hodí pro výlet za drobnou památkou v lese i pro ty, kdo rádi hledají příběh skrytý v krajině.
Hrad s krátkou písemnou historií
Janštejn leží mezi Novou Vsí a Horními Dubenkami a administrativně patří k druhé z těchto obcí. Přesné okolnosti jeho vzniku nejsou známé. Hrad mohl vzniknout kolem roku 1315 v souvislosti s formováním počáteckého panství, první jistá písemná zmínka o něm však pochází až z roku 1358. Záznam se vztahuje k majetkové transakci, při níž Štěpán z Březnice poskytl hrad jako záruku markraběti Janovi. Z písemnosti nelze bezpečně určit, kdo Janštejn v té době skutečně vlastnil.
V roce 1383 prodali Jan a Jaroslav z Meziříčí hrad společně s Novou Vsí, Dubenkami a částí Jihlávky Jindřichovi z Hradce. Poslední známá zmínka o Janštejně je z roku 1386. Poté se o něm dochované zprávy odmlčují a hrad zřejmě brzy přestal plnit svou původní úlohu.
Věž, palác a stopy v terénu
Středověký Janštejn měl takzvanou bergfritovou dispozici. Jejím výrazným prvkem byla obranná věž, která mohla sloužit také jako poslední útočiště. Dochovaný fragment náleží válcovému bergfritu o průměru přibližně 4,7 metru. Věž stavěli z lomového kamene spojovaného vápennou maltou; její zbytek se řadí k mimořádně malým dochovaným bergfritům.
V hradním jádru jsou patrné také pozůstatky paláce, který tvořily tři místnosti. Malé nádvoří obklopovala hradba silná zhruba 1,5 až 1,7 metru a parkán. Nedaleko věže se rýsují stopy dalšího zaobleného objektu. Mohl to být druhý věžovitý prvek u vstupu. Hospodářské zázemí pravděpodobně leželo mimo vlastní jádro; v okolí po něm zůstaly prohlubně po zaniklých stavbách, které mohou ukazovat na někdejší předhradní dvůr.
Jak Janštejn zanikl, není jisté
Místní pověst spojuje osud hradu s husitskými válkami a událostmi u Horních Dubenek v roce 1423. Podle tradovaného příběhu mohl být Janštejn poškozen při tažení Jana Žižky. Přímé doklady, že byl právě tehdy dobyt, ale nejsou známy. Opatrnější výklad předpokládá, že hrad v blíže neurčené době vyhořel a následně nebyl obnoven.
Janštejn je chráněnou kulturní památkou. Od roku 2025 se mu věnuje multidisciplinární výzkum, na kterém spolupracují mimo jiné Mikroregion Telčsko a Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR. Archeologické, stavební a geologické poznatky mají pomoci zpřesnit představu o hradě a přispět k ochraně jeho dochovaných částí.
Výzkumné práce zahrnují archeologické sondy v místech narušených lesní těžbou, dokumentaci studní, letecké snímkování, řízenou detektorovou prospekci i odběr vzorků. Plánuje se také vytvoření 3D modelu zříceniny. Poznatky z dalších let tak mohou změnit dosavadní obraz lokality.
Výlet lesem mezi Novou Vsí a Horními Dubenkami
Janštejn je volně přístupný a vede k němu lesní terén mezi Novou Vsí a Horními Dubenkami. Konkrétní trasu lze najít v turistické mapě. Na místě není pokladna ani návštěvnické zázemí. Výlet lze spojit s Horními Dubenkami, Chadimovým mlýnem nebo památníky husitských událostí u rybníka Bor, mezi něž patří i Žižkův kámen.
Při návštěvě je třeba respektovat lesní provoz a nezasahovat do zdiva, terénu ani studní. Janštejn je citlivou památkou, jejíž podobu odborníci dál skládají z dochovaných fragmentů a stop v okolní krajině.