Při procházce historickým centrem Horní Blatné nelze přehlédnout kostel sv. Vavřince. Jeho výraznou siluetu tvoří hlavní věž a dvě menší věžice. V interiéru se potkává několik vrstev: renesanční chrám, který původně sloužil protestantům, získal v 18. století barokní podobu.
Proměny chrámu na náměstí
Kostel je spojený s hornickou historií města a stojí přímo na náměstí. Farnost jej datuje do roku 1594 a popisuje jako stavbu saské renesance. Po protestantském období byl roku 1686 přesvěcen pro katolické bohoslužby a zasvěcen svatému Vavřinci.
Datování stavby se však v jednotlivých přehledech liší. Zatímco farnost a krajský průvodce uvádějí léta 1593–1594, městský přehled zmiňuje rok 1564 jako datum dokončení. Vývoj kostela tedy nelze spojit s jediným jednoznačně uváděným letopočtem.
V letech 1754–1755 následovala rozsáhlá barokní přestavba a rozšíření. Stavbu doplnily také sochařské prvky. Dnešní prostor je rozlehlý a jednolodní, přičemž jeho barokní úpravy navazují na starší renesanční základy i charakter.
Vavřinec na oltáři i nad vchodem
Hlavní oltář z první třetiny 18. století patří k nejvýraznějším částem interiéru. Uprostřed nese oválný reliéf svatého Vavřince, patrona kostela, a po stranách jej doplňují sochy svatého Václava a svatého Floriána. První z nich je spojený s českou zemí, druhý s ochranou před požáry.
Svatý Vavřinec se objevuje také na průčelí, kde je jeho socha umístěná nad vstupem. Spolu s věží a dvojicí menších věžic utváří podobu kostela, který patří k výrazným prvkům historického jádra Horní Blatné.
Malovaný strop a renesanční křtitelnice
Při prohlídce interiéru stojí za pozornost malovaný prkenný strop se štukovými zrcadly. Barokní výzdobu doplňuje rokoková kazatelna s figurálními reliéfy.
Mezi starší vybavení patří renesanční cínová křtitelnice z roku 1544, kterou připisují jáchymovskému litci Leonhardu Dürru. Pochází tedy z doby před datováním dnešní renesanční podoby kostela, které uvádí farnost.
Obnova a přístup do interiéru
Kostel prošel obnovou v letech 1993–1997. Podle farnosti na ni přispěla sbírka německých rodáků. Interiér bývá přístupný příležitostně; možnosti vstupu lze ověřit u farnosti nebo města.