V domě čp. 127 v Bezručově ulici se příběh Horní Blatné otevírá prostřednictvím muzejních exponátů. Odtud se dá pokračovat do okolní krajiny, kde jsou stopy po těžbě vidět přímo v terénu. Město vzniklo ve 30. letech 16. století jako plánované horní sídlo a cín určoval jeho podobu i život po následující staletí.
Od cínovce k městské manufaktuře
Expozice přibližuje dobývání a zpracování cínové rudy v okolí Horní Blatné a Božího Daru. Vysvětluje, jak se cínovec nejprve získával rýžováním a později také hlubinnou těžbou. V krajině se dodnes dochovaly doklady vývoje hornictví od 16. do 19. století, včetně stop po proměnách technologií a rozsahu prací.
V muzeu jsou k vidění minerály, cínové nádobí i modely důlní techniky. Velký model města pomáhá představit si jeho vztah k okolním dolům. Jedna z částí expozice připomíná také Hanse Sopha, rodáka z Horní Blatné, jehož život patří k místním kulturním dějinám.
Horní Blatná byla založena jako renesanční město na zelené louce, nikoli jako postupně rozrůstající se vesnice. Pravidelný půdorys je patrný dodnes. První purkmistr je doložen v roce 1533, o rok později městečko dostalo horní řád a roku 1535 vlastní kurfiřtský horní řád i další městská privilegia.
Na dolování navázala řemesla a zpracovatelská výroba, mezi nimi například produkce pocínovaných lžic. V roce 1799 zde vznikla státní manufaktura a roku 1878 továrna Kerl a Co. Těžba začala slábnout na počátku 19. století a kolem roku 1850 zanikla. Její pozůstatky však zůstaly součástí okolní krajiny.
Stezka kolem Vlčích jam
Exponáty lze propojit s procházkou po naučné stezce Horní Blatná–Vlčí jámy. Okružní trasa začíná i končí na náměstí sv. Vavřince a má sedm zastavení věnovaných geologii, hornictví, historii, ekologii a lesnictví. Turistické podklady uvádějí délku přibližně 3,8 kilometru, v některých materiálech se objevuje také údaj necelých pět kilometrů.
Cesta míjí pozůstatky těžby, Blatenský vodní příkop, Blatenský vrch, Ledovou jámu a Vlčí jámu. Poslední dvě místa připomínají zdejší hornickou minulost výrazně i svým vzhledem. Ledová jáma má zvláštní mikroklima, díky kterému v ní může přetrvávat led a sníh i v létě; při každé návštěvě se s tím ale počítat nedá. Trasa má znatelné převýšení.
Příkop přiváděl vodu do dolů
Blatenský vodní příkop vznikl v letech 1540 až 1544 jako zdroj vody pro cínové doly. Měří téměř třináct kilometrů a řadí se k významným báňským vodohospodářským stavbám v české části Krušných hor. Připomíná, že těžba vyžadovala nejen šachty a nástroje, ale také promyšlené zásobování vodou a rozsáhlé zásahy do krajiny.
Hornická krajina Abertamy–Boží Dar–Horní Blatná je součástí přeshraničního statku Erzgebirge/Krušnohoří, který byl v roce 2019 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Horní Blatná tak nabízí pohled na dějiny cínu jak v muzeu, tak mezi cestami, svahy a zbytky důlních děl.
Muzeum a cesta do Horní Blatné
Muzeum sídlí v domě čp. 127 v Bezručově ulici. Jeho otevírací doba se mění podle sezony; kontaktní telefon je 776 211 191. Do Horní Blatné lze přijet vlakem nebo autobusem z Karlových Varů, případně autem a dál pokračovat po značené trase.