V Hořicích můžete navštívit kostel, v němž se 21. listopadu 1820 vzali František Smetana a Barbora, rozená Lynková. Jejich syn Bedřich se později stal jednou z nejvýraznějších osobností české hudby. Chrám Narození Panny Marie ale stojí za zastávku i díky své architektuře, výzdobě a sochám v okolí.
Kostel dodnes slouží jako farní prostor. Díky dobré akustice se v něm konají koncerty chrámové a varhanní hudby, benefiční programy i adventní vystoupení.
Chrám vyrostl po požáru města
Dnešní kostel stojí na místě staršího gotického chrámu. Ten zničil velký požár, který Hořice postihl 17. srpna 1738. Plameny tehdy zasáhly také faru, školu, radnici, špitály, orloj a zvony a vyžádaly si pět lidských životů.
Nový chrám vznikal podle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera a dokončen byl roku 1748. Dochovaná korespondence ukazuje, že se Dientzenhofer na stavbě osobně a průběžně podílel. Podle údajů farnosti dosáhly náklady téměř 20 tisíc zlatých.
Věž původně neměla dnešní cibulovou báň, ale provizorní stanovou střechu. Cibulovitou střechu s křížkem zhotovila dílna Ignáce Klementa z Chrudimi a na věž byla osazena 29. října 1748. Kostel později znovu poškodil požár v letech 1778 a 1838; po obou událostech byl obnoven.
Barokní základ, proměněný vzhled
Jde o orientovanou zděnou stavbu s jedinou obdélnou lodí a odsazeným presbytářem. Západní průčelí završuje hranolová věž s hodinami, nad kněžištěm se zvedá sanktusník s bání. Turistické materiály popisují půdorys chrámu jako křížový.
Současný vzhled exteriéru nevznikl pouze v době baroka. Přestavba na konci 19. století přinesla také prvky saské renesance, gotiky a barokního klasicismu. Rozsáhlá obnova následovala po roce 1989.
V interiéru se prolíná barokní a klasicistní vybavení. Hlavní oltář zdobí výjev Narození Panny Marie a podle farnosti pochází z vlašské školy 18. století. Za nejstarší a nejcennější památku kostela je označována cínová křtitelnice ze 16. století.
Fresky, obrazy a varhany
Strop a část stěn pokrývají fresky z konce 19. století. Jejich autorem byl novobydžovský malíř Ludvík Nejedlý, na práci odborně dohlížel Václav Weinzettl. Výzdoba dodává interiéru slavnostní a barevně bohatý ráz.
Křížovou cestu tvoří obrazy z roku 1860 spojované s hořickým malířem Petrem Maixnerem. Při čištění rámů se připomínalo také jméno Karla Maixnera, proto nelze bez dalšího ověření celý soubor jednoznačně připsat jedinému autorovi. Většinu dřevěných soch z 18. a 19. století podle farnosti vytvořil novopacký řezbář Antonín Sucharda.
Pod podlahou je pět náhrobních desek, které zakrývají vstupy do krypt. Uloženy v nich byly ostatky členů zdejší vrchnosti. Historický charakter prostoru doplňují varhany, restaurované při rozsáhlé rekonstrukci v 90. letech 20. století.
Sochy kolem kostela a další místa spojená se Smetanou
Také okolí chrámu stojí za prohlídku. Funguje jako lapidárium barokních plastik přenesených z původních stanovišť. Patří k nim například Kristus v zahradě Getsemanské, Panna Marie s Ježíškem a svatý Jan Nepomucký. Sochy jsou připisovány žákům Braunovy školy, kteří v první polovině 18. století přicházeli z nedalekého Kuksu.
Stopy Smetanova rodu najdete v Hořicích také ve Smetanových sadech a u pomníku Bedřicha Smetany. K dalším místům, která lze do výletu zařadit, patří vrch Gothard, hřbitovní kostelík svatého Gotharda, synagoga a starý židovský hřbitov.
Návštěva kostela
Kostel stojí v centru Hořic, nedaleko náměstí Jiřího z Poděbrad. Běžně je přístupný v době bohoslužeb, pravidelná celodenní otevírací doba pro turisty uvedena není. Komentované prohlídky může zprostředkovat Městské informační centrum.
V posledních letech se v chrámu pracovalo na interiéru, elektroinstalaci, osvětlení, ozvučení i vytápění lavic. Restaurování obrazů Křížové cesty bylo zařazeno do programů péče o movité kulturní památky pro roky 2024 a 2025; zda už bylo dokončeno, není jisté.