Pohraniční leží v Krušných horách asi šest kilometrů severozápadně od centra Hory Svatého Šebestiána. Na české straně hranice tu dnes najdete především lesy a několik zachovaných domů, většinou využívaných k rekreaci. Přes potok Černá, německy Pockau, leží saský Reitzenhain, který na rozdíl od české osady dál existuje.
Starý přechod mezi Čechami a Saskem
Místo mělo význam dávno před vznikem dnešní státní hranice. Listina Václava IV. z roku 1401 zmiňuje označení Reizenstein v souvislosti s cestou směrem na Míšeň a další doklad z roku 1457 potvrzuje důležitost zdejšího přechodu. Přes Krušné hory vedla obchodní trasa z Lipska do Prahy, po níž cestovali obchodníci i formani.
Na českém břehu se postupně utvořila osada označovaná jako Reizenhain nebo Böhmisch Reizenhain. Od německého Reitzenhainu ji dělil potok a hranice. Jméno Pohraniční se začalo používat až po druhé světové válce. Dnes je území součástí obce Hora Svatého Šebestiána a v evidenci figuruje jako katastrální území i základní sídelní jednotka.
Život ve vysoké nadmořské výšce komplikovala chudá půda, která omezovala možnosti zemědělství. Obyvatelé se proto spoléhali hlavně na práci v lesích. Lesy určují zdejší krajinu i nyní: z historické výměry katastru zhruba 1306 hektarů připadá téměř 1266 hektarů na lesní pozemky.
Železnice přes hranici
Po staletích, kdy tudy vedla cesta pro pěší a povozy, získalo Pohraniční také železniční spojení. Trať Křimov–Reitzenhain zahájila provoz 23. srpna 1875 a propojila české vnitrozemí se saskou stranou Krušných hor. Přeshraniční provoz se po druhé světové válce už neobnovil a železnice přestala jezdit 9. května 1948.
Železniční historie připomíná dobu, kdy zdejší místo nebylo jen odlehlou osadou. Leželo na důležité trase mezi českými zeměmi a Saskem, po níž proudili lidé i zboží.
Události válečných let
V roce 1938 se hranice stala dějištěm událostí, které předcházely záboru českého pohraničí. Přes zdejší přechod pronikaly ozbrojené bojůvky Freikorpsu a následně německé okupační jednotky.
Další tragédie se odehrála na jaře 1945. Do Reitzenhainu dorazil vlak s vězni z pobočného tábora Treglitz, který náležel do systému koncentračního tábora Buchenwald. Po útoku spojeneckých letadel byli vězni přesunuti pěšky přes Chomutov směrem k Terezínu. Jejich pochod připomíná řada hrobů a památníků v okolí Křímova, Dominy a Chomutova.
V regionálních materiálech se uvádí přibližně 1500 zastřelených vězňů. Popisy událostí se však liší a přesný počet obětí ani způsob jejich smrti nelze bez dalšího archivního ověření považovat za jistý. Pohraniční a okolní trasa jsou spojeny s utrpením vězňů na konci nacistické diktatury.
Co je možné spatřit dnes
Na místě někdejší osady zůstává několik domů a krajina, v níž se stopy osídlení postupně ztrácejí. Výlet do Pohraniční není cestou do zachované historické obce s návsí a turistickým zázemím. Zajímavý je spíše kontrast mezi zaniklým českým sídlem a živým německým Reitzenhainem i možnost vnímat zdejší krajinu v souvislosti se starou obchodní cestou, železnicí a válečnými událostmi. Při pohybu v místě je třeba držet se veřejně přístupných cest a respektovat soukromé pozemky.