Za čtyřmi křídly holešovského zámku se rozkládá areál, který stojí za prozkoumání i bez prohlídky interiérů. Jeho hlavním prvkem je soustava vodních kanálů uspořádaných do tvaru Neptunova trojzubce. Ramena měří přibližně 980 metrů a vodní plocha zabírá asi 16 500 metrů čtverečních. V baroku voda zdobila krajinu, ale zároveň dávala najevo bohatství a postavení majitele i jeho schopnost přírodu usměrňovat.
Park zahrnuje aleje, ovocné sady i oboru. Jejich návaznost vytváří prostor, který se při procházce postupně mění: od pravidelně upravených částí u zámku až po volnější krajinu.
Od středověké tvrze k baroknímu zámku
Šlechtické sídlo v Holešově má kořeny nejméně v roce 1245. V písemných pramenech se tehdy objevuje Hugo z Holešova, který patrně vlastnil místní tvrz. Původní opevněné sídlo zaniklo během husitských válek. Později vznikla nová tvrz, přestavěná do roku 1574 na renesanční zámek.
Za třicetileté války zámek v letech 1643 a 1645 vypálila a vyplenila švédská vojska. Roku 1650 získal panství Jan hrabě z Rottalu a rozhodl se vybudovat reprezentativní rezidenci. Od roku 1655 vznikala podle návrhu Filiberta Lucheseho, vídeňského architekta italského původu, nová raně barokní stavba. Hlavní práce byly zřejmě hotové ještě před rokem 1674.
Zámek tvoří volně stojící čtyřkřídlá budova s obdélným nádvořím, mansardovou střechou a čtyřmi polygonálními věžicemi v nárožích. Obklopuje ji hluboký vodní příkop, přes který vedou dva mosty.
Kanály jako osa zámeckého parku
Zahrada se začala utvářet v polovině 17. století, souběžně s přestavbou zámku. Vychází z principů francouzských zahrad: pracuje s pravidelným uspořádáním, hlavními osami, alejemi a pečlivě vedenými průhledy. V tomto směru patří k výjimečným moravským ukázkám barokního komponování prostoru.
Pohledová osa pokračuje přes vodní dílo směrem do otevřené krajiny. Okrasná zahrada navazuje na ovocné sady a oboru, založenou v první polovině 18. století. Původní podoba areálu byla ještě bohatší: zahrnovala sochy, vodotrysky, bazény a menší zahradní stavby, z nichž některé se nedochovaly.
V 19. století zasáhly do pravidelné barokní kompozice principy přírodního parku. Současná podoba proto přesně neodpovídá původnímu geometrickému návrhu, jeho základní uspořádání je však stále dobře čitelné.
Co dalšího je v areálu
Interiéry zámku doplňují prohlídku zahrady o historickou výzdobu. K nejvýraznějším prostorům patří sala terrena se štukovou výzdobou a malbami inspirovanými Ovidiovými Proměnami. Za pozornost stojí také velký sál, zámecká kaple a reprezentační pokoje. V budově se konají rovněž výstavy v galerii.
Součástí areálu je také Růžová zahrada s pomníkem skladatele Františka Xavera Richtera, rodáka z Holešova. Neobvyklým doplňkem je hvězdárna. Zámek má dlouhou divadelní, operní a hudební tradici a dodnes hostí koncerty, výstavy i další společenské akce.
Zámecká zahrada, sady a obora jsou přístupné celoročně a vstup do nich je zdarma. Otevírací doba prohlídek, vstupné i program výstav se mohou měnit; informace poskytuje Městské kulturní středisko Holešov. Zámek stojí na adrese Náměstí Františka Xavera Richtra 190. Za větru, bouřky, silného deště nebo námrazy město z bezpečnostních důvodů nedoporučuje vstup do venkovního areálu.