Černá kaple se nachází na pravé straně kněžiště kostela Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Dr. E. Beneše v Holešově. Nechal ji vybudovat František Antonín hrabě z Rottalu jako pohřební místo svého rodu. Vysvěcena byla 25. července 1748.
Sochy připomínají manžele Rottalovy
V nikách stojí nadživotní sochy hraběte a jeho první manželky Marie Cecílie, rozené z Trautmansdorffu. Pozornost přitahují také detaily jejich oděvů, které zachycují módu šlechtického prostředí. Pod kaplí je krypta se dvěma místnostmi a dvanácti rakvemi; spojována je rovněž s pozdějšími majiteli panství z rodu Wrbnů. Veřejnosti přístupná není.
Černé a šedé plochy na stěnách jsou imitací mramoru, podle nichž kaple získala své jméno. Tmavé tóny doplňují bílé štukové sochy a zlacené hlavice pilastrů. Výzdoba se připisuje slezskému sochaři Gottfriedu Fritschovi (1706–1750), který byl žákem a spolupracovníkem Georga Raphaela Donnera.
Oltáře a symboly pomíjivosti
Protilehlé oltáře ukazují dva výjevy: Kristovu modlitbu v Getsemanské zahradě a duše v očistci prosící o milost u Ukřižovaného. Téma konečnosti života doplňují takzvaná černá zrcadla, symbol pomíjivosti. V kapli je také devět cechovních postavníků z konce 18. a počátku 19. století. Původně byly připevněné po stranách lavic v hlavní lodi kostela.
Kaple je součástí barokního chrámu, který stojí na místě menšího kostela zhruba ze 14. století. Současná stavba byla dokončena roku 1708 a vysvěcena 26. července 1735. Prohlídka kostela tak zasazuje kapli do širšího příběhu holešovského chrámu.
Prohlídky kostela
Černou kapli lze navštívit samostatně nebo v rámci prohlídky kostela. Turistické informace uvádějí sezonní prohlídky s průvodcem o sobotách a nedělích od 1. května do 30. září a možnost domluvit návštěvu také v pracovní den. Při bohoslužbách, koncertech a dalších akcích se prohlídky nekonají; jejich režim se může měnit.