Ulička Františka Palackého v Hodslavicích není klasickou naučnou stezkou s přesně stanovenou délkou. Tvoří ji deset historických domů v okolí Palackého rodného domku, u nichž jsou umístěné tabulky s informacemi. Některé stavby jsou dodnes obydlené, jiné připomínají významná místa někdejší obce. Trasu si návštěvníci procházejí sami a vlastním tempem.
Historie se tu odehrává přímo mezi běžnými domy, ploty a ulicemi. Jednotlivá zastavení ukazují prostředí, ve kterém vyrůstal František Palacký – jeho rodinu, evangelickou školu, faru, sousedství i společenský život tehdejších Hodslavic.
Začít můžete v rodném domě
Přirozeným začátkem je Palackého rodný dům v Hodslavicích č. p. 108. Na konci 18. století jej postavil Palackého otec Jiří, který zde zároveň provozoval evangelickou školu. Dne 14. června 1798 se právě v tomto domě narodil František Palacký. Od roku 1978 je objekt národní kulturní památkou.
Rodný dům ukrývá stálou expozici Z rodné světnice do velkého světa. K vidění je původní světnice s kolébkou, místnost někdejší evangelické školy i předměty vztahující se k Palackého dětství a pozdějšímu profesnímu životu.
Mapku uličky hledejte podle aktuálního popisu na plotě sousedního Pilečkova domu. Odtud se lze vydat k jednotlivým zastavením bez průvodce.
Domy, které nejsou jen exponáty
Ulička funguje jako venkovní muzeum, jehož exponáty zůstaly součástí obce. Historické objekty proto návštěvník poznává z veřejného prostoru. Některé jsou v soukromém vlastnictví a do jejich dvorů ani na pozemky se nevstupuje.
Texty na informačních tabulkách vycházejí z Palackého osobního deníku známého jako Každodenníček, z jeho korespondence a autobiografických textů. Autoři čerpali také z dalších pramenů. Výsledné texty prošly odbornou kontrolou Muzea Novojičínska, takže se v nich místní tradice propojuje s doloženými údaji a výkladem autorů projektu.
Pilečkův dům a Fojtova stodola
Jedním z nejvýraznějších zastavení je Pilečkův dům, klasicistní venkovské stavení s letopočtem 1838 na štítu. Dům souvisel s evangelickým farářem Janem Pilečkou a podle obecního popisu v něm František Palacký přespal při své poslední návštěvě Hodslavic. Dnes jde o soukromý objekt, který je možné prohlédnout pouze zvenčí.
Do okruhu patří také Fojtova stodola. Roubená stavba původně náležela k fojtství, tedy ke statku obecního správce. Spolu s ostatními místy připomíná, že Palackého život nebyl spojený jen s jedním rodným domem. Utvářelo jej celé prostředí obce.
Historické centrum Hodslavic
Procházku lze rozšířit o další památky v historickém středu obce. Patří mezi ně kostel svatého Ondřeje, evangelický kostel a fojtství. Hodslavice mají doložené středověké až novověké osídlení a první písemná zmínka o nich pochází z roku 1437. Starší stavby tu proto tvoří souvislý vesnický celek, nikoli jen několik nesouvisejících bodů na mapě.
Hodslavická Ulička Františka Palackého se liší od delší Naučné stezky Františka Palackého. Ta vede z Nového Jičína k Domorázskému sedlu, měří přibližně 11,5 kilometru a zaměřuje se také na přírodu, geologii a krajinu Podbeskydí. Ulička v Hodslavicích je kratší a komornější procházkou po historickém centru.
Otevírací režim rodného domu se mění podle sezony, proto je aktuální možnost prohlídky potřeba ověřit u správce. Samotná ulička je samoobslužná a její jednotlivá zastavení najdete u historických domů v okolí rodného domku.